Severní Jemen: Jak se žije při každodenním bombardování

Od prosince 2017 zintenzivnila koalice vedená Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty své letecké útoky namířené proti Hútiům v severním Jemenu. Obyvatelé čelí většímu nebezpečí než kdykoli dříve.

Městečko Haydan v guvernorátu Saada leží jen několik kilometrů od frontové linie. Tamní oblast je hornatá a nejsou v ní téměř žádná zdravotnická zařízení. Kvůli neustálým leteckým náletům je doprava v oblasti extrémně komplikovaná. V březnu 2017 se týmy Lékařů bez hranic vrátily do nemocnice v Haydanu, která byla v říjnu 2015 zničena při bombardování saúdskými vojenskými letadly. Týmy poskytují lékařskou péči izolované komunitě v Haydanu a v okolních odlehlých oblastech.

Mohammad leží na lůžku na pohotovosti v nemocnici v Haydanu. Obličej skrývá v dlaních. Šrapnel mu vážně poranil nohu a břicho. Tiše čeká na sanitku, která ho má převézt do jiné nemocnice vzdálené asi hodinu a půl cesty, kde podstoupí chirurgický zákrok. Byl zrovna na cestě do mešity k páteční modlitbě, když ho poblíž Maranu, opevnění Hútiů, zasáhl šrapnel.

„Scházel jsem z kopce dolů a najednou jsem se probudil tady. Jestli to byla bomba nebo raketa? To nemám nejmenší tušení,“ říká. Mohamed při ztratil vědomí, ale náhodný kolemjdoucí ho vzal a přivezl do nemocnice v Haydanu, kde Lékaři bez hranic stabilizují zraněné, aby je poté mohli převézt do některé z nemocnic v Saada.

Mohammad, bývalý soudní úředník v Saada, není bojovník. Před boji uprchl i s rodinou do hlavního města Jemenu Saná. Do guvernorátu Saada se vrátil, aby se pokusil získat svůj plat, který nedostal už od září 2016, stejně jako přibližně dalšího 1,25 milionu Jemenců.

Doprava v blízkosti vojenské linie je velmi obtížná. Raněníčasto přijíždějí do nemocnice pozdě a v kritickém stavu. Lékaři bez hranic převážejí tyto pacienty do nemocnic v Saada. „Ranění mají nejčastěji střelné rány a poranění způsobená šrapnely při bombardování,“ vysvětluje Frédéric Bonnot, koordinátor Lékařů bez hranic v Haydanu.

V březnu 2018 se téměř po celé délce hranic guvernorátu Saada denodenně odehrával pozemní konflikt mezi Hútii a silami věrnými prezidentu Hádímu podporovanými mezinárodní koalicí. Boje nejvíce zasáhly oblasti Kitaf na východě, Bakim na severu a Razeh na západě. Už před posledním konfliktem, který propukl v březnu 2015, patřili obyvatelé ze Saada mezi nejzranitelnější v zemi. V letech 2004 až 2010 se tam odehrávaly intenzívní boje tehdy ještě mezi Hútii a silami bývalého prezidenta Ali Abdallaha Saleha, který byl zavražděn v prosinci 2017. Před rokem 2015 docházelo u zdejších dětí mladších pěti let extrémně často ke zpomalení jejich vývoje[1].

Od konce roku 2017 eskalovaly nálety koalice v saadském guvernorátu, na který mířila třetina z 541 náletů zaznamenaných v prosinci v Jemenu (podle projektu pro sběr dat o bombardování v Jemenu - Yemen Data Project). Dle dat sesbíraných v tomto projektu za poslední tři roky provedla koalice vedená Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty v Jemenu celkem 16 794 náletů. To znamená v průměru 15 útoků denně. Téměř třetina z nich zasáhla nevojenské cíle.

Vzdušné operace koalice započaly poté, co Hútiové odpálily střelu na Saúdskou Arábii a její hlavní město Rijád. „Jakmile se kdekoli nad Saúdskou Arábií objeví raketa, Saúdové reagují okamžitě bombardováním oblasti Saada,“ vysvětluje Frédéric Bonnot.

 

Rakety ničí jak veřejnou infrastrukturu, trhy, domy a civilní dopravní prostředky, tak i vojenské základny a checkpointy kontrolované Hútii. Koaliční nálety zasáhly 29. března 2018 nákladní vůz vzdálený sotva 200 metrů od kanceláře Lékařů bez hranic v Saada.

 

Silnice jsou ostřelovány pravidelně, především ty se strategickou hodnotou. „Silnice, která vede napříč saadskou oblastí a kterou používáme, když vyjíždíme z Haydanu, byla od začátku roku bombardována několikrát. Totéž platí pro oblasti Yasnim, kde podporujeme zdravotnické zařízení. Značně to komplikuje převoz pacientů a dochází ke zpožděním. Někdy to je otázka života a smti,“ pokračuje Frédéric Bonnot. 

když se nemůžete dostat do nemocnice

Devatenáctiletá Koussor čekala u silnice hodinu a půl, než zastavilo auto, které ji a jejího syna vzalo do nemocnice v Haydanu. Jejímu synovi Nabílovi je jen šest týdnů a v posledních dnech měl problémy s dýcháním. Přestože žijí nedaleko nemocnice, cesta do ní byla komplikovaná.„Přepravit se z místa na místo je pro nás z Maranu náročné. Buď nejsou k dispozici žádná auta kvůli bombardování, nebo nemáme peníze, abychom zaplatili,“ říká Koussor.

Cesta do nemocnice ale byla vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu Nabíla nutná. Doprava je stála 1 000 rialů (zhruba 90 Kč) - tuto částku usmlouvali. Cesta ale může stát i 15 000 riálů (1350 Kč) -  v závislosti na přesné lokaci, dostupnosti dopravy a ceně benzínu.

 

Cena dopravy je pro většinu Jemenců, kteří potřebují zdravotní péči velkým problémem. „Více pacientů přichází do haydanské nemocnice ve dnech, kdy jsou trhy,“ vysvětluje Frédéric Bonnot. „Středy a soboty bývá k dispozici více vozidel na cestě z odlehlých oblastí v horách a údolích. Rodiny, které potřebují lékařské ošetření toho využívají.“

 

Krizové situace a zdravotní péče V roce 2017 bylo na urgentních příjmech nemocnic ošetřeno téměř 7 000 lidí. Z toho 44 % představovaly děti mladší pěti let a 41 % ženy. Nejčastějším důvodem pro hospitalizaci dětí jsou respirační onemocnění, průjmy a anémie. Každý den poskytujeme 50 až 60 konzultací. „Chodí k nám také pacienti s rakovinou a srdečními onemocněními, ale nemáme je kam převézt, protože v oblasti nejsou žádná zdravotnická zařízení, která by poskytovala dlouhodobou léčbu,“ uvádí Roxanna Stavila, poradkyně Lékařů bez hranic pro zdravotní péči v Haydanu.

 

 

Dalším a méně viditelným následkem války je cena komodit (zejména surovin), která od roku 2015 strmě vzrostla. Cena zemního plynu a ropy se za poslední tři roky zdvojnásobila, pšeničná mouka zdražila o více než polovinu.

Podle Světového potravinového programu (WFP) se v lednu a únoru 2018 zvýšil dovoz. I v březnu byl v zemi ale nedostatek nezbytných potravin a paliva. Důvodů je několik – uvalení daní na zboží dovážené do Saná z Adenu a dalších přístavů na jihu země, obchodní praktiky, včetně zadržování zboží s cílem zvýšit jeho cenu, omezování přepravy a překupnictví.

 

život v úkrytech

Situace težce dopadá na životy Jemenců. Koussor, které je devatenáct let, nezná téměř nic jiného než válku. Město Maran, kde se narodila a vyrostla, sužoval intenzivní konflikt v letech 2004 až 2010. V té době vznikly podzemní úkryty, kde se lidé mohly ukrýt před nálety. Tunely vyhloubené v horách vedly do jeskyní, které byly jen výjimečně vyšší než jeden metr. Koussor říká, že v těchto jeskyních se nedá ani postavit.

 

Tyto chodby používají lidé dodnes, když se rodiny necítí bezpečně ve svých domovech. Naposledy, když se potřebovali ukrýt, strávili Koussor a její příbuzní v jeskyních dva dny o chlebu, který si vzali s sebou.

---

[1] Epicentre, Nutriční analýza pro Lékaře bez hranic v Jemenu, leden 2018, Severine Frison