Středozemní moře: Evropské vlády musí upřednostnit lidské životy před politikou

Amsterdam/Valencie, 17. červen 2018 – Mezinárodní humanitární a zdravotnická organizace Lékaři bez hranic odsuzuje rozhodnutí italské vlády uzavřít své přístavy lidem zachráněným ve Středozemním moři, ale také rozhodnutí některých představitelů evropských států upřednostnit zisk politických bodů před záchranou lidských životů. 

„Muži, ženy a děti na palubě Aquaria byli na útěku před ozbrojenými konflikty a chudobou. Trpěli i během cesty - především v Libyi. Když se dostali na moře, byli přeloženi z jednoho plavidla na druhé jako kusy zboží. Všechny komplikace spojené se zbytečně dlouhou cestou přesto vydrželi,“ říká vedoucí krizových zásahů Lékařů bez hranic Karline Kleijer. „Děkujeme Španělsku, že se do situace zapojilo poté, co ostatní evropské státy rezignovaly na jakékoliv principy humanitární zodpovědnosti a upřednostnily svůj politický zisk před záchranou lidských životů.“     

Před schůzkou Evropské rady, která se koná příští týden, vyzývají Lékaři bez hranic členské státy, aby daly záchraně lidských životů tu nejvyšší prioritu. Pátrací lodě musí mít zajištěnou možnost rychlého vyloďování v bezpečných evropských přístavech tak, aby zde lidé měli šanci na získání nezbytné mezinárodní ochrany nebo azylu. Stejně tak nesmí jednotlivé vlády bránit nezávislým pátracím a záchranným iniciativám. Naopak by měly v centrálním Středomoří vytvořit proaktivní mechanismus pro vyhledávání a záchranu těch, kteří to potřebují.

Kenny Karpov-SOS MEDITERRANEE

Itálie uzavírá přístavy a hazarduje s životy 629 zachráněných osob

Během víkendu z 9. na 10. června zachránilo pátrací plavidlo Aquarius, provozované organizací SOS Méditerranée ve spolupráci s Lékaři bez hranic, více než 200 lidí. Dalších 400 osob převzalo z italských námořních a pobřežních lodí. Ačkoli záchranu a přemístění všech 630 lidí iniciovalo a koordinovalo italské námořní záchranné koordinační centrum (MRCC), italské úřady odmítly lodi Aquarius udělit povolení, aby je vylodila v nejbližším bezpečném italském přístavu. Tím porušily do té doby zavedenou praxi a mezinárodní právo. Další nejbližší bezpečný přístav se nacházel na Maltě, ale i ta lodi Aquarius odmítla povolit vylodění. Malta tak učinila s odvoláním na koordinační roli a odpovědnost Itálie. Nakonec, dne 11. června, zasáhla španělská vláda a nabídla, že nechá loď Aquarius přistát ve Valencii vzdálené 1300 kilometrů.

Lékaři bez hranic nadále naléhali na italské úřady, aby povolily vylodění v nejbližším bezpečném přístavu tak, jak určuje mezinárodní námořní právo. Lékaři bez hranic také upozornili na vážné bezpečnostní a humanitární problémy spojené s plavbou 630 pasažérů v přeplněné lodi po dobu dalších čtyř dní, navíc bez potřebné ochrany před živly a dostatečného množství jídla.

„Italské úřady se často jevily nemilosrdně. Nejprve navrhly, abychom zranitelné lidi zkrátka přeložili. Jenže to odmítly poté, co jsme jim dodali seznam téměř 200 osob, včetně mladistvých bez doprovodu, nemocných a zraněných, těhotných žen a samotných matek cestujících s dětmi. Úřady nás požádaly, abychom přeložili pouze sedm těhotných žen, ale nereagovaly na naše obavy ohledně rozdělení rodin nebo potřeby mužů doprovázet své těhotné partnerky,“ řekla Kleijer.

Dne 12. června nařídily italské úřady lodi Aquarius převést 524 lidí zpět na italské lodě a vydat se se zbývajícími 106 zachráněnými na čtyřdenní cestu do Španělska. Stalo se to navzdory obavám Lékařů bez hranic ohledně humanitárního a zdravotního dopadu cesty do Valencie.

„Italské úřady bezostyšně uzavřely své přístavy 630 zachráněným lidem za účelem získání jednoduchého politického zisku,“ říká Kleijer. „I když má Itálie legitimní stížnosti na to, že ostatní evropské vlády nepřijmou svůj podíl uprchlíků, není to důvod pro takto ponižující zacházení.“

Kenny Karpov-SOS MEDITERRANEE

Zachránění lidé jsou rukojmí sporů mezi evropskými politickými agendami

Události tohoto týdne ve Středomoří podtrhují širší politickou dynamiku migrace v Evropě. Mnoho evropských vlád nedává prioritu záchraně životů zranitelných migrantů a uprchlíků na moři. Namísto toho zpřísnily podmínky překročení svých hranic a zavřely dveře. Aktivně podporují libyjské pobřežní hlídky, aby zachráněné v mezinárodních vodách vracely zpátky do Libye, kde budou nuceni podstoupit další nelidské zacházení a zneužívání.

Vlády napříč Evropou neposkytly dostatečnou podporu hraničním zemím, jako je Itálie a Řecko, které čelí náporu většiny příchozích žadatelů o azyl a migrantů. Nepřijaly svou odpovědnost a podíl na rozmístění žadatelů o azyl po celé Evropě.

„Evropské vlády musí ocenit význam pátracích a záchranných akcí. V roce 2018 utonulo v celém Středozemním moři více než 500 lidí při pokusu o nebezpečnou cestu na člunech, které nejsou vhodné pro plavbu na moři. Podle zpravodajských zdrojů tento týden zemřelo 12 lidí během jednoho incidentu, kdy americká námořní loď zachránila 40 přeživších poté, co se jejich člun převrhl,“ říká Kleijer.

Aquarius je jedním z mála zbývajících nezávislých nevládních pátracích a záchranných plavidel, které působí ve Středozemním moři. To ale neznamená, že tyto lodě už nejsou potřeba. Od začátku roku 2018 do 8. června Aquarius zachránil a/nebo převezl 2 350 lidí, kteří by se jinak utopili. Počet nezávislých plavidel provozujících pátrací a záchranné operace se v uplynulém roce snížil kvůli byrokratickým překážkám a soudnímu řízení proti zaměstnancům, kteří pracují pro nevládní pátrací a záchranné iniciativy.

„Pomlouvačná kampaň proti nevládním organizacím musí skončit. Naším jediným cílem je zachránit životy na moři. Je těžké vysvětlit, proč Aquarius nemohl vysadit 629 zachráněných lidí a musel vyrazit na čtyřdenní cestu do Španělska, zatímco o den později bylo plavidlu italské pobřežní hlídky Diciotti povoleno vylodit 900 lidí v Itálii,“ říká Kleijer.

„Valencie znamená konec utrpení pro 630 lidí. Musí však existovat jasný evropský závazek, který zajistí možnost zachraňovat životy a vylodit zachráněné. Dokud vlády nezačnou plnit své povinnosti, týmy na palubě lodě Aquarius budou i nadále provádět pátrací a záchranné operace v centrálním Středomoří.”