Sýrie: Lidé, kteří se vracejí do Rakky, nalézají ve svých domech nástrahy a miny

Šest týdnů poté, co utichly boje ve městě Rakka a přilehlých vesnicích, se původní obyvatelé vracejí do svých domovů. Domy nalézají v troskách, pole a ulice jsou plné nevybuchlé válečné munice, včetně nástrah, min, střeliva a raket.

Během pouhých deseti dnů mezi 19. a 28. listopadem dorazilo na kliniku provozovanou Lékaři bez hranic ve čtvrti východně od města Rakka 49 pacientů se zraněními způsobenými výbušninami.

„Když jsme poprvé navštívili okolí města Al Meshlab, bylo opuštěné. Při naší poslední návštěvě jsme ale viděli, jak se lidé pomalu vracejí a kontrolují své domy,” říká Craig Kenzie, vedoucí týmu krizového zásahu. „Někteří místo svých domů nalezli jen ruiny, jiní našli mrtvá těla a výbušniny v domech, zahradách a na ulicích. Každý se obává, aby při vstupu do domu nenarazil na připravené nástrahy nebo nešlápl na něco, co může explodovat.”

Pro lidi s těžkými zraněními je extrémně obtížné dostat se k odpovídající zdravotní péči. Většina cest je poškozených nebo zablokovaných, takže do nejbližší fungující nemocnice s operačním sálem to sanitce může trvat jednu až dvě hodiny. Lidé s vážnými zraněními jsou v ohrožení života před i během cesty.

Od poloviny října, kdy utichly boje v Rakce, ošetřily týmy Lékařů bez hranic v nemocnici Tal Abyad, která je nejbližší nemocnicí poskytující chirurgickou péči, více než 85 pacientů poraněných výbušninami. Za stejné období naši spolupracovníci v nemocnici poblíž Kobane ošetřili 23 pacientů s obdobnými zraněními. 

„Lidé, se kterými jsme se setkali v Al Meshlab, nám vyprávěli, že své domovy opustili před měsíci, v době, kdy zesílily nálety a boje v oblasti. Někteří z nich museli odejít, když bojovníci začali používat jejich domy jako bojové pozice.” říká Kenzie.  

„Vrátila jsem se před dvěma dny a zjistila jsem, že můj dům je těžce poničený,” říká čtyřicetipětiletá žena. „Snažila jsem se alespoň odstranit sutiny dřív, než se vrátí zbytek rodiny. Náš dům potřebuje přestavět, ale život ve vlastním, i když poškozeném, domě je lepší než bydlení ve stanu, zvlášť když teploty jsou pod bodem mrazu a nad hlavou nemáte žádnou střechu.“

„Náš dům zasáhly dva nálety,“ říká dvacetiosmiletý muž. „Bude nám trvat měsíce ho přestavět. Máme v rodině malé děti a nemůžeme s nimi žít v těchto podmínkách.”

„Slyšel jsem, že můj dům byl zasažen, ale nevěděl jsem, že byl zničen,“ říká třicetitříletý muž. „Vrátil jsem se sem včera a zjistil jsem, že z domu zbyly jen ruiny. Nemám peníze na to, abych si postavil nový dům, takže zůstanu bydlet ve stanu, než najdu způsob, jak dům znovu postavit.

„Na mnohých domech, které stále stojí v Al Meshlab, jsou pozorovatelné následky války: díry po kulkách, výbuších či rozbitá okna. Ulice jsou plné odpadu a různých osobních věcí. Mnoho budov bylo vyrabováno a na ulicích překáží ohořelé vraky aut.” říká Kenzie.

„Vidíme, že boje na tomto místě byly velmi intenzivní. Mezi troskami jsou vidět stopy po různých výbušninách. Boje sice ustaly, ale nebezpečí zranění přetrvává. Je to zničující, když vidíte, jak lidem, kteří zažili válku, nejistotu, vysídlení a mnoho ztratili, stále hrozí zranění a smrt. Naše zdravotní týmy jsou vybaveny pro chirurgické zákroky, aby mohly pomáhat lidem s těžkými a život ohrožujícími zraněními,“ popisuje Kenzie, vedoucí týmu krizového zásahu.

„Je přirozené, že lidé, které z domovů vyhnala válka, se budou chtít vrátit a hledat cestu, jak se znovu postavit na vlastní nohy. Musejí učinit v podstatě nemožné rozhodnutí: buď zůstanou ve svých dočasných přístřešcích často sdílených s dalšími rodinami, nebo se vrátí do svých zničených domů v Rakce. Ti, kteří se rozhodnou vrátit, musí akceptovat všechny rizika a výzvy, které přináší nedávné bojiště dodnes plné výbušnin. Když budou mít informace o minách, mohou si lépe uvědomit možné nebezpečí a lépe zvážit, co udělají dál,” vysvětluje Kenzie.

„Navzdory všudypřítomné devastaci se lidé, kteří se vracejí, snaží udělat maximum, aby Al Meshlab byl znovu obyvatelný. Začínají s velkým úklidem, pomáhají si navzájem odstranit sutiny a barikády z nahromaděné zeminy před jejich dveřmi, které zbyly z předešlých bojů.”

Al Meshlab je jen jednou z mnoha částí Rakky, která musí být přestavěna, aby se lidé mohli vrátit domů a nemuseli riskovat své životy. Aktivní boje v této části Sýrie skončily, ale zdravotní a humanitární důsledky budou nejspíš přetrvávat ještě roky.