Tsunami v Indonésii: „Díky bohu, moje rodina je v bezpečí“

„Když vlna tsunami udeřila, zrovna jsem se koupala. Ten den byla ve vzduchu vlhkost,“ vypráví třicetiletá Elis, která byla v době katastrofy sedm měsíců těhotná.    

Elis byla doma s rodinou, když 22. prosince 2018 vlna tsunami zasáhla Sundský průliv. Její dům stál přímo na pobřeží, hned vedle bytu jejích rodičů.  

Když přišla první vlna, Elisin manžel Purwanto zakřičel: „Tsunami! Tsunami!“ a běžel za dcerou, tchyní a tchánem, kteří byli ve vedlejším domě. „Jakmile manžel zakřičel, okamžitě jsem se oblékla. Když se pak vrátil zpět do domu, aby mi pomohl, udeřila druhá, ještě silnější vlna,“ popisuje Elis. 

Vlna byla zhruba sedm až dvanáct metrů vysoká. Zničila celý jejich dům. Zbyly jen trosky. Pětatřicetiletý Purwanto se zranil, když jeho levé stehno zasáhl kousek ostré plechové střechy. Elis zůstala zaklíněná v domě mezi skříní a stolem pod sutinami, které z jejich domova zbyly.

 

Tsunami v Indonésii: „Díky bohu, moje rodina je v bezpečí“

     Třicetiletá Elis.

„Chránila jsem si své těhotné břicho, aby se dítěti nic nestalo. Dceru jsem neviděla ani matku nebo otce. Jediné co jsem slyšela, byl hlas mého muže, který na mě volal,“ přibližuje Elis.

Purwantovi se naštěstí podařilo Elis zachránit, přestože byl zraněný. Když ale nedokázali najít svou dceru ani Elisiny rodiče, museli trosky svého domu opustit. Vydali se na cestu do zdravotnického zařízení v Labuanu. Nezbývalo jim než doufat, že se zbylým členům rodiny nějak podařilo přežít.   

Tsunami je odstřihla od nejbližších 

Elis a Purwanto ušli dva kilometry směrem ke zdravotnickému centru v Labuanu. Po cestě potkali muže na motorce, který jim nabídl, že je odveze.   

V Labuanu viděli spoustu zraněných lidí čekajících na ošetření. Zároveň se neustále snažili něco zjistit o své rodině. „Nakonec jsme tu noc dostali zprávu, že dcera je v bezpečí s mojí sestrou,“ vypráví s úlevou Elis. 

Následující den se Elis s Purwantem setkali s Elisinými rodiči, kteří utrpěli poměrně těžká zranění. „Díky bohu, že byla naše rodina opět v bezpečí, i když se to neobešlo bez zranění,“ vydechla si Elis. 

Pomoc Lékařů bez hranic obětem tsunami

Elis a jejího manžela ošetřil tým Lékařů bez hranic ve zdravotnickém centru v Labuanu. „Porodní asistentku Ibu Dinu a lékaře Santiho jsem v centru potkala v neděli,” vzpomíná Elis. „Zkontrolovali můj stav i stav mého dítěte. Modřiny a otoky jsem měla skoro po celém těle. Dítě bylo ale díky bohu v pořádku,” popisuje Elis s úsměvem.        

Tým Lékařů bez hranic poskytl Elis nezbytnou lékařskou péči. V labuanském zdravotnickém centru pak zůstala další tři dny. Její matku i muže mezitím převezli do nemocnice v Pandeglangu. Jejich zranění byla totiž poměrně vážná. Jejího otce nakonec přemístili do stejné nemocnice kvůli poranění levé ruky.

Od února 2018 Lékaři bez hranic léčí společně s indonéským ministerstvem zdravotnictví mladistvé pacienty v zasažené oblasti Pandeglang. Hodiny poté, co vlna tsunami udeřila, se na místo navíc vydal krizový tým, který navštívil a následně posílil zdravotnická zařízení v Labuanu a Caritě – ve dvou nejhůře postižených oblastech. 

Lékaři bez hranic také otevřeli novou mobilní kliniku, která se zaměřuje na poskytování zdravotní péče v evakuačních centrech, stejně jako v odlehlých komunitách v Labuanu a Caritě. Většina lidí v těchto oblastech neměla přístup ke zdravotní péči a jejich zranění tak zůstala bez ošetření. Během osmého dne působení v regionu navštívily naše týmy Elis a její rodinu v domu její sestry. Poté, co Elis odešla do domácí péče a jejího manžela a rodiče propustili z nemocnice, tam našli svůj dočasný příbytek.

 

Tsunami v Indonésii: „Díky bohu, moje rodina je v bezpečí“

    Purwanto během převazu.

Zdravotnický tým zkontroloval zranění, která utrpěl Purwanto, Elis i její rodiče. Ošetřil rány a převázal obvazy. „Opravdu bychom si rádi co nejrychleji pořídili nový domov. Vím, že je to teď stresující, nechci ale, aby tohle trauma ovlivnilo moje dítě. Teď už jsem v pořádku,“ dodala Elis.

Vlna tsunami zasáhla pět oblastí v provinciích Banten a Lampung. Nejvíce poničila oblast Pandeglang.  Meteorologická, klimatologická a geofyzikální agentura (BMKG) potvrdila, že vlnu tsunami zapříčinily podvodní sesuvy půdy způsobené erupcí sopky Anak Krakatau.

Podle aktuálních informací indonéských úřadů je 40 386 lidí vysídlených, přičemž více než 80 % z nich pochází z oblasti Pandeglang. V důsledku katastrofy zemřelo nejméně 426 osob, 7 202 je zraněných a 23 se pohřešuje. Tsunami poškodila celkem 1 296 domů.