V Gaze nezabíjejí jen bomby. Lidé umírají i kvůli chybějící lékařské péči
Gaza/Jeruzalém/Praha, 29. dubna 2024
„Kolik dětí již zemřelo na zápal plic v přeplněných nemocnicích?“ ptá se Mari-Carmen Viñoles, vedoucí krizových programů Lékařů bez hranic. „Kolik dětí už zemřelo kvůli nemocem, kterým se dalo předejít? Kolik pacientů s cukrovkou zůstává bez léčby? A kolik oddělení poskytujících dialýzu ledvin muselo v napadených nemocnicích zavřít? To všechno jsou další zabijáci,
o kterých se ale v celém tomto chaosu, způsobeném zhroucením systému zdravotní péče, vlastně neinformuje.“
Za riziko propuknutí nemocí, podvýživy a dlouhodobých psychických traumat může nejen zdecimovaný systém zdravotní péče, ale rovněž i nelidské životní podmínky, kterým tamní obyvatelé musí čelit. Lékaři bez hranic varují, že vojenský vpád do Rafáhu by vedle současné humanitární krize v Gaze znamenal další nedozírnou katastrofu, a vyzývají k okamžitému
a trvalému příměří.
Životní podmínky v Rafáhu nejsou v současné době pro zajištění zdraví tamních obyvatel dlouhodobě udržitelné, uvádí se ve zprávě, která vychází z lékařských dat a svědectví pacientů. Na tomto malém území, kde se nyní nachází více než milion lidí, kteří byli násilně vysídleni ze severu Gazy, je mimo jiné zoufalý nedostatek čisté vody na pití i hygienu, zatímco v ulicích se hromadí odpadky a splašky.
Jen ve dvou základních zdravotnických střediscích provozovaných Lékaři bez hranic v oblastech Šabúra a Mawasi poskytují týmy každý týden v průměru 5 000 lékařských konzultací, z nichž mnohé souvisejí s nevyhovujícími životními podmínkami. Více než 40 % těchto konzultací se týká pacientů s infekcemi horních cest dýchacích.
Lékaři také zaznamenávají rostoucí počet případů podezření na hepatitidu typu A. V posledních třech měsících roku 2023 bylo hlášeno 25krát více případů průjmových onemocnění u dětí mladších pěti let než ve stejném období roku 2022.
Týmy v Emirátské nemocnici, kde Lékaři bez hranic také působí, pomáhají u téměř 100 porodů denně, což je pětkrát více než před válkou.
Na klinikách přibývají i konzultace týkající se zvýšeného krevního tlaku, cukrovky, astmatu, epilepsie či rakoviny. Nicméně pro tyto pacienty je možné udělat jen velmi málo, pokud se jejich stav zhorší. Speciálních léků i vybavení je kritický nedostatek.
Psychické zdraví obyvatel Gazy, ale i zdravotnického personálu, se také zhoršuje. Většina pacientů má příznaky spojené s úzkostí a stresem, včetně psychosomatických a depresivních stavů.
Pro Lékaře bez hranic je podpora zničeného zdravotnického systému v Gaze nesmírně náročná. Týmy mají problémy s dopravou zdravotnického materiálu a humanitární pomoci. Důvodem jsou zpoždění a omezení ze strany izraelských úřadů, které jsou podrobně popsány v příloze zprávy.
„Jako mezinárodní zdravotnická organizace máme odborné znalosti a prostředky k tomu, abychom udělali mnohem více,“ říká Sylvain Groulx, krizový koordinátor Lékařů bez hranic. „Palestinský zdravotnický personál je vysoce kvalifikovaný a k léčbě a záchraně životů potřebuje pouze, aby mohl pracovat v přijatelných a důstojných podmínkách. Bez okamžitého a trvalého příměří a vstupu smysluplné humanitární pomoci budeme i nadále svědky úmrtí dalších lidí.“
Lékaři bez hranic v Pásmu Gazy:
Lékaři bez hranic aktuálně pracují ve třech nemocnicích v Pásmu Gazy: nemocnice Aksá, Indonéská polní nemocnice v Rafáhu a Emirátská porodnice na jihu území. Dále pomáhají ve třech klinikách, a to v Šabúře, Mawasi a v Rafáhu.
Zdravotnické týmy poskytují chirurgickou péči, fyzioterapii, poporodní péči, primární zdravotní péči, očkování a pomoc v oblasti duševního zdraví. Systematické obléhání a příkazy k evakuaci různých nemocnic však tlačí aktivity na stále menší území a omezují schopnost reagovat na potřeby palestinských obyvatel.
Lékaři bez hranic také denně poskytují 300 metrů krychlových čisté vody v Rafáhu a pracují na dalším navýšení tohoto množství.