7 věcí, které jste si možná mysleli o HIV/AIDS, ale je to jinak

1.  ̶H̶I̶V̶ ̶j̶e̶ ̶r̶o̶z̶s̶u̶d̶k̶e̶m̶ ̶s̶m̶r̶t̶i̶

Pokud hledáte nějaké dobré zprávy v oblasti globálního zdraví, boj proti HIV/AIDS je jedním z nejlepších příkladů.

HIV/AIDS je nejsmrtelnější pandemií nedávné historie: infekce HIV a onemocnění AIDS zabily dvakrát více lidí než první světová válka. Ale pokrok v boji proti HIV/AIDS, kterého se za pouhých 30 let dosáhlo, je ohromný. U lidí, kteří dnes užívají každý den antiretrovirální léky, je jen velmi malé riziko rozvinutí AIDS a oni mohou žít dlouhý a naplňující život.

... ale také, bohužel, pravda – pro ty, již nepodstupují antiretrovirální léčbu

Týká se to těch, kteří mají takovou smůlu, že žijí v zemi, kde je přístup k životzachraňující antiretrovirální léčbě velmi omezený. Přes 75 procent lidí, kteří žijí v západní a centrální Africe – což je 5 milionů lidí – nepodstupuje antiretrovirální léčbu a je tak odsouzeno k pomalé, bolestivé a zbytečné smrti. Situace je ještě mnohem horší pro 730 tisíc dětí s HIV, které žijí v tomto regionu. Devadesát procent z nich nemá přístup k antiretrovirální léčbě. Aby se tato situace zlepšila, je třeba urychleně jednat.  

2.  ̶H̶I̶V̶ ̶p̶o̶s̶t̶i̶h̶u̶j̶e̶ ̶p̶ř̶e̶d̶e̶v̶š̶í̶m̶ ̶h̶o̶m̶o̶s̶e̶x̶u̶á̶l̶n̶í̶ ̶m̶u̶ž̶e̶

Může tomu tak být v západních zemích, ale ne celosvětově. Ve skutečnosti je v současné době tváří HIV mladá žena. Konkrétně 59 procent lidí žijících s HIV v subsaharské Africe jsou ženy. V Jihoafrické republice jsou dívky ve věku mezi 15 a 19 lety ohroženy infekcí HIV osmkrát více než jejich mužské protějšky.

JE ALE PRAVDA,

že muži, kteří mají sex s jinými muži, jsou epidemií obecně postiženi výrazně více. Totéž platí i pro sexuální pracovnice či sexuální pracovníky a injekční uživatele drog. To je také důvod, proč se plán OSN pro boj s HIV/AIDS soustředí na tyto nejvíce ohrožené skupiny. Stále ale platí, že 45 procent dětí narozených s virem HIV pochází ze západní nebo střední Afriky. Proč? Protože jejich matky neměly přístup k léčbě.

3.  ̶P̶o̶k̶u̶d̶ ̶j̶s̶t̶e̶ ̶H̶I̶V̶ ̶p̶o̶z̶i̶t̶i̶v̶n̶í̶,̶ ̶n̶e̶m̶ů̶ž̶e̶t̶e̶ ̶m̶í̶t̶ ̶z̶d̶r̶a̶v̶é̶ ̶d̶í̶t̶ě̶

U ženy, která je HIV pozitivní a podstupuje optimální antiretrovirální léčbu, je méně než dvouprocentní pravděpodobnost, že se virus přenese na dítě. To je úžasná zpráva: díky antiretrovirální léčbě se od roku 2000 podařilo celosvětově snížit počet nakažených dětí o 60 procent. A Kuba loni, coby první země světa, prohlásila, že se jí zcela podařilo zastavit přenos viru z matky na dítě.

Tyto úspěchy ale závisí na dostupnosti antiretrovirální léčby. V západní a střední Africe podstupuje léčbu jen 39 procent HIV pozitivních těhotných žen. To je důvod, proč je množství dětí, které se v tomto regionu narodily s virem HIV, tak neúměrně vysoké. V západní a střední Africe žije 17,9 procent z celkového počtu lidí nakažených HIV, zároveň se v této oblasti narodila skoro polovina ze všech HIV pozitivních dětí.

Tyto děti se rodí s onemocněním, kterému se dalo předejít. Ještě horší je, že 90 procent z těchto HIV pozitivních dětí nemá ani přístup k léčbě HIV. Bez léčby třetina z nich nepřežije své první narozeniny, polovina neoslaví své druhé narozeniny a pouze jedno dítě z pěti se dožije pátých narozenin.

Rosalie Colfs

Filoména a její dcera: Od té doby, co Filoména začala užívat antiretrovirální léčbu, která zabraňuje přenosu viru z matky na dítě, měli s manželem dvě děti, které jsou obě HIV negativní.

4.  ̶P̶o̶u̶ž̶í̶v̶á̶n̶í̶ ̶k̶o̶n̶d̶o̶m̶ů̶ ̶j̶e̶ ̶j̶e̶d̶i̶n̶o̶u̶ ̶c̶e̶s̶t̶o̶u̶,̶ ̶j̶a̶k̶ ̶p̶ř̶e̶d̶e̶j̶í̶t̶ ̶n̶a̶k̶a̶ž̶e̶n̶í̶ ̶v̶i̶r̶e̶m̶ ̶H̶I̶V̶

Používání kondomů je samozřejmě velice účinným způsobem prevence nákazy HIV. Není to ale jediný způsob.

Studie ukázaly, že optimální antiretrovirální léčba snižuje riziko přenosu u párů, kde jeden z partnerů je HIV pozitivní, o 96 procent. Nové léky (profylaxe) navíc umožňují ochranu lidem, kteří jsou HIV negativní.

Propagace používání kondomů je důležitým nástrojem v boji proti HIV, lidé ale potřebují kombinaci preventivních opatření, která nejlépe vyhovuje jejich situaci. Aby se povedlo dostat pandemii HIV/AIDS pod kontrolu, je důležité nabízet antiretrovirální léčbu všem. Je proto velkým problémem, že tak málo lidí – pouze jeden ze čtyř – k ní má v západní a střední Africe přístup. Bez léčby všech, kteří to potřebují, je šance dostat pandemii HIV/AIDS pod kontrolu velmi malá. Lékaři bez hranic proto vyzývají státy s nízkým pokrytím antiretrovirální léčby k okamžitému a ambicióznímu plánu, kterým by mohly pokrok dohnat.

5.  ̶Č̶í̶m̶ ̶v̶í̶c̶e̶ ̶j̶e̶ ̶v̶ ̶z̶e̶m̶i̶ ̶H̶I̶V̶ ̶p̶o̶z̶i̶t̶i̶v̶n̶í̶c̶h̶ ̶l̶i̶d̶í̶,̶ ̶t̶í̶m̶ ̶v̶í̶c̶e̶ ̶j̶e̶ ̶z̶d̶e̶ ̶ú̶m̶r̶t̶í̶ ̶s̶p̶o̶j̶e̶n̶ý̶c̶h̶ ̶s̶ ̶A̶I̶D̶S̶

V Jihoafrické republice žije největší počet lidí s HIV (6,8 milionu). Nemoc si vybírá ohromnou daň v podobě 140 tisíc úmrtí ročně. Ačkoliv je to závratné číslo, Jihoafrická republika je co do počtu úmrtí až druhá, předčí ji Nigérie, kde přitom žije o polovinu méně nakažených. Uhádnete proč? Je to opět jednoduché: Nigerijci mají mnohem horší přístup k antiretrovirální léčbě než Jihoafričané (22 procent oproti 45 procentům).

Podobným příkladem je Guinea, která v roce 2014 zaznamenala stejný počet úmrtí na AIDS (3 800) jako Svazijsko. Ve Svazijsku ale žije dvakrát tolik lidí nakažených virem (210 tisíc oproti 120 tisícům).

Ve zkratce, na místech, kde není antiretrovirální léčba široce dostupná, lidé trpí a umírají na HIV/AIDS mnohem více.

Sam Phelps

„V roce 2005 jsem se při zdravotní prohlídce dozvěděla, že jsem HIV pozitivní. Nejprve mě za to moje teta odsoudila, ale dnes už se s problémy nepotýkám. Působím jako poradce v léčebných centrech Lékařů bez hranic, kde pracuji s lidmi, kteří si přijdou vyzvednout výsledky testů na HIV,“ říká Odia z guinejského Konakry.

6.  ̶Č̶í̶m̶ ̶m̶é̶n̶ě̶ ̶j̶e̶ ̶v̶ ̶z̶e̶m̶i̶ ̶H̶I̶V̶ ̶p̶o̶z̶i̶t̶i̶v̶n̶í̶c̶h̶ ̶l̶i̶d̶í̶,̶ ̶t̶í̶m̶ ̶j̶e̶ ̶s̶n̶a̶z̶š̶í̶ ̶s̶ ̶n̶e̶m̶o̶c̶í̶ ̶b̶o̶j̶o̶v̶a̶t̶

Logicky by se mohlo zdát, že pro Demokratickou republiku Kongo, kde s HIV žije pouze 1,2 % lidí, bude snazší poskytovat každodenní antiretrovirální léčbu než pro Malawi. Obě dvě země jsou si koneckonců hodně podobné, co se týče HDP na obyvatele* nebo indexu lidského rozvoje**. Přesto se Malawi podařilo poskytnout antiretrovirální léčbu 50 procentům nakažených, zatímco Demokratické republice Kongo  méně než 25 procentům nakažených.

Nedává vám to smysl? Dá se to vysvětlit. Když je HIV méně viditelné ve společnosti, médiích a politice, ztrácí se mezi jinými prioritami. Tak jako v Demokratické republice Kongo.

7.  ̶P̶o̶u̶z̶e̶ ̶b̶o̶h̶a̶t̶é̶ ̶a̶ ̶s̶t̶a̶b̶i̶l̶n̶í̶ ̶z̶e̶m̶ě̶ ̶m̶o̶h̶o̶u̶ ̶n̶a̶b̶í̶d̶n̶o̶u̶t̶ ̶k̶a̶ž̶d̶o̶d̶e̶n̶n̶í̶ ̶c̶e̶l̶o̶ž̶i̶v̶o̶t̶n̶í̶ ̶l̶é̶č̶b̶u̶

Zdá se, že to dává smysl. Vždyť i zdravotnické systémy v bohatých zemích bojují s tím, aby dokázaly poskytovat léčbu pro narůstající počet lidí s chronickými onemocněními, jako je cukrovka, obezita… Představte si, že země jako Malawi potřebuje poskytnout každodenní léčbu HIV 10 procentům svého obyvatelstva, ačkoliv má šestkrát méně zdravotnického personálu, než doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO).

Ve skutečnosti bylo však nejpozoruhodnějších pokroků dosaženo v zemích s nedostatkem zdrojů. Zavedení antiretrovirálních léků v roce 2000 bylo jedním z nejdůležitějších faktorů pro zvýšení průměrné délky života v Jihoafrické republice.

Lékaři bez hranic dokonce vyvinuli postupy, jak poskytovat léčbu v konfliktních oblastech, jako například v Jemenu nebo ve Středoafrické republice, aby se lidé nestávali dvojí obětí – obětí války a faktu, že jsou HIV pozitivní. Poskytování kontinuální péče je nezbytně nutné i v těch nejméně stabilních oblastech.

To, že má země omezené zdroje nebo je nestabilní, neznamená, že není možné poskytovat antiretrovirální léčbu tamním lidem s HIV.

Nikdo z nás, nikde na světě, by neměl zapomínat na ty nejopomíjenější oběti HIV/AIDS. Z tohoto důvodu Lékaři bez hranic vyzývají dárce, vlády postižených zemí a agentury OSN, aby vyvinuli a implementovali rychlý plán, díky kterému by bylo možné navýšit život zachraňující antiretrovirální léčbu v zemích, kde je dostupná méně než jedné třetině nakažených - především v západní a střední Africe.

Je nejvyšší čas. Prosím sdílejte tento vzkaz!

* podle Světové banky sdílejí 182. a 183. místo

** na 174. a 186. místě