Darujte pomoc
Borno, Nigérie: Řada lidí zůstává vyloučena ze zdravotní péče
Konflikt mezi Boko Haram a armádou zasáhl čtyři země v sousedství čadského jezera a zapříčinil vysídlení více než 2,6 milionu obyvatel. Centrem konfliktu je především stát Borno, který se nachází v severovýchodní části Nigérie. Zde muselo prchnout ze svých domovů odhadem 1,8 milionu lidí. Více než polovina uprchla do hlavního města státu Borno – Maiduguri.
Lékaři bez hranic mohli začít pracovat v různých částech Borna mimo Maiduguri v červnu 2016. Přestože situace se místo od místa lišila, regionu rozhodně trpěl alarmující humanitární krizí. K dnešnímu dni se v přístupných oblastech situace zlepšila. Svojí pomocí přispívá více humanitárních organizací, snížil se počet případů malárie a v některých místech je přístupná půda pro pěstování plodin.
Obyvatelstvo však zůstává velice zranitelné. Lidé jsou do značné míry závislí na velmi špatně dostupných službách, ačkoli tento problém trvá již velmi dlouho. Lékařská a humanitární pomoc je stále nedostatečná. Mnohé oblasti státu Borno přitom zůstávají z bezpečnostních důvodů nepřístupné.
Jean François Saint-Sauveur, vedoucí lékař humanitární a zdravotnické organizace Lékaři bez hranic v Barceloně se právě vrátil z Borna, kde navštívil tři z projektů, které Lékaři bez hranic vedou, a v rozhovoru popsal své dojmy.
Co jste viděl během své návštěvy v Bornu?
Navštívil jsem tři z projektů, které v oblasti vedou Lékaři bez hranic. Nejdříve jsem byl v městě Benishkeikh, které leží na cestě mezi Maiduguri a Damaturu, což je hlavní město sousedního státu Yobe. To je v podstatě přístupná zóna a místní obyvatelé (včetně mnoha vysídlených z oblasti, kteří obývají improvizované tábory) se mohou volně pohybovat. Ovšem v praxi tady neexistuje žádná veřejná doprava a lidé nemají peníze na to se někam dostat. Armáda kontroluje město, ale neoperují zde žádné jiné větší humanitární organizace.
Poté jsem navštívil projekty v Gwoze a Pulce, což jsou dvě města nedaleko od sebe, která leží na jihozápadě státu poblíž hranice s Kamerunem. Konflikt mezi Boko Haram a armádou je v této oblasti aktivnější. Navíc tato města kontroluje armáda. Lidé nemohou odjet z města s výjimkou mimořádných případů. Momentálně jsou Lékaři bez hranic jedinou humanitární organizací, která je v těchto dvou městech trvale přítomná. Naši zaměstnanci se sem mohou dostat pouze vrtulníkem.
Jak lidé v těchto místech žijí?
Lidé jsou velice zbídačení, protože jsou do značné míry závislí na pomoci, kterou dostanou. Mnozí z nich museli kvůli konfliktu opustit své domovy a přišli o všechno (domovy, pole, dobytek). V Benisheikhu, Gwoze a Pulce je v podstatě nemožné obdělávat půdu. Odejít z města sbírat dříví na vaření nebo prodej je velmi nebezpečné. Distribuce jídla se na těchto třech místech v posledních měsících zlepšila, ale jiné potřeby – jako přístup k vodě, sanitace nebo dostupnost zdravotní péče – nejsou stále plně pokryty. Navíc stále přicházejí další vysídlení lidé, kterým nemá kdo pomoci.
Konkrétním příkladem je Pulka. Lékaři bez hranic jsou momentálně jedinou organizací, která pomáhá nově příchozím. Během mého pobytu v Nigérii přijelo do Pulky za jediný den 500 lidí, většinou starší lidé, ženy a děti. Postavili jim stanový tábor, ten ale nedisponoval žádnými latrínami nebo zdroji vody, takže vysídlení lidé ho neobývali. Stovky lidí žily týdny u zdravotního centra Lékařů bez hranic. Poskytli jsme jim materiální pomoc, ale životní podmínky jsou stále nepřijatelné.
Jaké jsou hlavní potřeby v oblasti zdravotní péče?
Vlivem konfliktu je zdravotní systém v Bornu silně narušen: primární péče nefunguje dobře, převozy pacientů jsou často nemožné, nemocnice jsou přetížené. Tím je dostupnost lékařské pomoci pro obyvatele velmi omezená. Jen velmi málo organizací pomáhá řešit tyto problémy a zdravotní péče je nedostatečná především v oblasti první pomoci, chirurgie, transfuzí, psychologické pomoci a prevence. Na některých místech jsme pro širokou a zranitelnou populaci jedinou možností, jak získat zdravotní péči.
Léčíme především podvýživu, malárii, infekce dýchací soustavy a problémy spojené s těžkými životními podmínkami. Mnozí lidé přijdou s prázdnýma rukama a dostanou toho jen velmi málo. My vidíme pouze situaci těchto lidí. Co se děje v nepřístupných oblastech nevíme vůbec, protože tam nemáme z bezpečnostních důvodů přístup.
Na druhé straně je součástí projektů vysoký počet externích konzultací, což je běžné. Někteří lidé zažili extrémní násilí a nyní jsou zcela závislí, zranění na duších, a proto je důležité poskytnout jim psychologickou pomoc.
Jaké aktivity zajišťují Lékaři bez hranic v těchto oblastech?
Máme v provozu tři výživové projekty. Výživová situace se teď díky distribuci jídla a konci malarické sezony zlepšila, ale stále zůstává v centru naší pozornosti.
Také v Benisheikhu máme zdravotnické středisko včetně lůžek pro děti, které vyžadují hospitalizaci. Ve městě není přítomná jiná zdravotnická pomoc. Ve Gwoze pracujeme ve zdravotnickém středisku a v nemocnici, kde obstaráváme hospitalizaci pacientů, péči o matky a pohotovost. V Pulce pracujeme ve zdravotním středisku, kde také poskytujeme péči o matky.
Vedle toho jsme v těchto třech oblastech provedli očkování proti spalničkám, protože se zde kvůli nízké proočkovanosti vyskytlo několik případů tohoto onemocnění. V další vlně jsme připraveni posílit rutinní očkování nejmladších dětí o další antigeny.
Do budoucnosti bychom chtěli naši kapacitu tady navýšit, abychom mohli řešit závažnější případy, protože víme, že převozy pacientů jsou velmi komplikované a nebezpečné.
Lékaři bez hranic aktuálně spravují deset zdravotnických zařízení v šesti městech v Bornu (Maiduguri, Monguno, Damboa, Gwoza, Pulka a Benisheikh) a pravidelně navštěvují dalších šest měst.