Guinea: První testovací kampaň Lékařů bez hranic na HIV v Conakry

Noah Traoré byl prvním obyvatelem z oblasti Tombolia, který si v mobilní klinice Lékařů bez hranic nechal odebrat vzorek z prstu. „Jako vedoucí zdejší komunity musím jít příkladem. Miluji naše společenství, je tedy mojí povinností podpořit obyvatele, aby se chránili před HIV/AIDS,“ vysvětluje.

Nejedná se o žádný malý úspěch. Výskyt HIV je v Guineji velice nízký (onemocněním trpí jen 1, 7 % obyvatel), a tak jen málo lidí o nemoci něco ví. Lidé žijící s HIV čelí tíživé stigmatizaci. Podpora ze strany představitelů komunity je tedy klíčovým aspektem strategie Lékařů bez hranic, kteří se snaží dostat k většímu množství lidí. Vedoucí komunit se zúčastnili školicích a informačních dnů, které se konaly díky podpoře asociací sdružujících lidi žijící s HIV. Sami potom organizovali testovací kampaně ve svém sousedství.

„Báli jsme se, že Guinejci nebudou chtít přijít na testování,“ vysvětluje Luis Moreno, terénní koordinátor projektu zaměřeného na HIV/AIDS v Conakry. „Lékaři bez hranic jsou v Guineji spojování s ebolou, museli jsme tedy počítat i se strachem zdejších obyvatel. Nastavili jsme si proto skromné cíle – otestovat jen 1200 lidí v šesti oblastech v regionu Matoto Est. Po šesti týdnech kampaně ale na testování přišlo 6 095 lidí, což je pětkrát více, než jsme očekávali.

Čtěte také: 7 věcí, které jste si možná mysleli o HIV/AIDS, ale je to jinak

Kampaň podpořil také velký tým osvětových pracovníků, kteří byli proškoleni v průběhu epidemie eboly. Po dobu tří týdnů procházelo čtvrtí 14 osvětových a 45 komunitních pracovníků. Chodili od ulice k ulici společně s aktivisty v oblasti HIV. Obyvatele testovali a poskytovali jim poradenství.

 „Asociace lidí žijících s HIV jsou úžasnými spojenci,“ vysvětluje Tidiane Touré, koordinátor psychologické péče Lékařů bez hranic. „Protože Guinejci mylně věří, že HIV/AIDS je automaticky rozsudkem smrti, jediným účinným způsobem, jak změnit jejich uvažování, je ukázat jim lidi, kteří se díky antiretrovirální léčbě těší dobrému zdraví. Tím se také snižuje stigmatizace a narůstá zájem o léčbu.“

Chápání nemoci jako rozsudku smrti je umocněno tím, že pouze 27 % Guinejců žijících s HIV dostává antiretrovirální léky. Kvůli tomuto nízkému pokrytí, je nemocnost a úmrtnost neúměrně vysoká. V roce 2014 bylo v Guineji zaznamenáno 3 800 úmrtí na AIDS, což je více než ve Svazijsku, kde zemřelo na tuto nemoc 3 500 lidí. Svazijsko je přitom zemí s největším výskytem HIV/IADS na světě a žije zde dvakrát více lidí s HIV než v Guineji.

Právě proto chtějí Lékaři bez hranic rozšířit své aktivity zaměřené na HIV a rozvinout modely léčby, které budou vhodné pro západní a centrální Afriku. Ta zůstala revolucí v léčbě AIDS téměř nedotčená. Zaměří se především na Guineu, kde je kvůli epidemii eboly ztížený přístup k již tak omezené zdravotní péči.

Je potřeba vyvinout další strategie zaměřené na ženy, které jsou HIV postiženy v průměru více než muži, ale nepodařilo se je do kampaně zapojit. Stejně tak je potřeba se více soustředit na sexuální pracovnice a muže, kteří mají pohlavní styk s jinými muži.

Lékaři bez hranic pracují v Guineji od roku 1984. Od roku 2003, kdy začali s antiretrovirální léčbou, se věnují HIV a tuberkulóze. V současnosti spolupracují s ministerstvem zdravotnictví. Poskytují péči 7 638 pacientům s HIV. Nabízejí diagnózu, léčbu a následnou podporu skrze decentralizovaný model v šesti zdravotnických centrech v hlavním městě a v ambulantní klinice v oblasti Matam. Lékaři bez hranic také nabízejí testování na HIV v podporovaných zařízeních. Organizace podporuje i hospitalizaci vážně nemocných lidí a léčbě lidí s oportunními infekcemi (infekcemi, které doprovázejí primární onemocnění – zejména HIV/AIDS), jako je například rakovinové onemocnění Kaposi Sarcoma. Lékaři bez hranic spolupracují také se sdruženími pacientů, které poskytují komunitní podporu, monitorují výstupy zdravotnických výzkumů skrze „Observatoře“ a zasazují se o navýšení přístupu k antiretrovirální léčbě.