Darujte pomoc
Jeden den ze života v průběhu očkovací kampaně v Jižním Súdánu
Třetí den afrického očkovacího týdne a já se zběsile usmívám na batole plačící po injekci. Tuhle reakci nezavinil spánkový deficit, ačkoli by se to mohlo na první pohled zdát – dny během této kampaně i ty, které jí předcházely, byly opravdu dlouhé. Ne; tohle je proto, že vím něco, co on neví. Když se vykroutí mamince z náruče, lákám ho k sobě… tenhle drobeček je ostražitý, ale zvědavý. Po malém povzbuzení se ke mně pomalu přibližuje.
Slzy mu stékají po tváři a po usmrkaném nose. Paži si tře v místě, kam právě dostal injekci s vakcínou proti spalničkám. Dávám mu do ruky barevnou samolepku s nápisem „Superstar“ a řeknu „Goa along“. Tento výraz v jazyce Nuerů znamená „velmi dobře“. Opatrně mě sleduje a pak zapomíná na bolest, kterou právě přestál. V tu chvíli si pomyslím: „Každé další dítě chráněné před nemocí, které lze předejít očkováním, znamená víc batolecích krůčků ke zdravějšímu Jižnímu Súdánu.“
Místní obyvatelé nemají přístup k základní péči
Po desetiletích válečného konfliktu a nestability nemá zdejší populace přístup k základní lékařské péči kvůli minimu dostatečně vybavených zdravotnických zařízení a velmi malému počtu zkušeného zdravotnického personálu. V tomto kontextu je prioritou proočkovanost dětí, abychom je chránili před vážnými onemocněními a chorobami, kterým lze předcházet očkováním. Cílem kampaně bylo naočkovat 5 000 dětí. Tento region se však nachází v jedné z největších bažinatých oblastí na světě. Největší výzvou pro nás tak byla logistika.
Dnes jsme v Dhoreaku, odlehlé vesnici zcela z dosahu nemocnice, kterou Lékaři bez hranic podporují v okrese Fangak. Společně s mobilním týmem strávíme hodinu plavbou na motorovém člunu. Pak nás čeká dlouhý, horký a upocený pochod lesem a zemědělskou krajinou, nakonec krátké pádlování v kánoi přes bažinu. To vše musíme absolvovat, abychom se sem dostali. Stálo to za to. Místní komunita je nadšená, že někdo přijel, aby jim poskytl tolik potřebnou péči.
Ženy přicházely v houfech, aby nechaly očkovat své děti a novorozence. Využíváme příležitosti a očkujeme i ženy proti tetanu, abychom ochránili jejich děti při příchodu na svět. Přicházejí nás pozdravit také muži a starší lidé. Zvědaví školáci se sbíhají, aby si prohlédli „Kawaju“ (v jihosúdánském dialektu běloška). Nikdy předtím bílou ženu nespatřili. Chvilku je zabavím, ale pak jim řeknu, aby přivedli své malé bratříčky a sestřičky. Když lidé sledují každý váš pohyb, je to trochu nepříjemné. A já moc dobře vím, jaké to je, cítit se jako „céčková celebrita“ – ta, která je pokrytá mouchami, špínou a potem.
Děti dostávají naráz kombinovanou vakcínu, abychom zvýšili dětskou proočkovanost
Pozoruji, jak usilovně tým pracuje. Většina dětí ještě nikdy nebyla očkovaná, takže dostávají najednou kombinovanou vakcínu. Snažíme se tak rychle proočkovat co nejvíce dětí. V Austrálii, stejně jako v mnoha jiných zemích světa, jsme se už některých těchto nemocí zbavili díky funkčnímu systému zdravotnictví, osvětě vedoucí k prevenci a dostupným vakcínám. Naneštěstí jsou v ohrožených komunitách, jako je tato, stále běžně rozšířené nemoci, jako je dětská obrna a spalničky. Také epidemie představují veliké riziko – zejména pro malé děti. Vzhledem k překážkám, které nám brání pomáhat, pokud nemoc udeří, je zásadní prioritou zvýšit prevenci a chránit obyvatele jako celek. Proto se můj úsměv bláznivě zvětšuje s každou další injekcí.
Po čtyřhodinovém očkovacím bloku bez přestávky se množství naočkovaných dětí povážlivě zvýšilo a dav se pomalu zmenšuje. Týmu se dostane štědrého poděkování v podobě místního jídla k obědu. Přišel za mnou starší muž, který skoro celé ráno tiše seděl pod stromem. Se slzami v očích položil svou dlaň nejprve na mou hlavu a pak na srdce. Požehnání starších. Spolupracovníci to přeložili jako „Dhoreak tě miluje“. S pokorou jsem jim poděkovala za pohostinnost. S příslibem, že se za měsíc vrátíme a budeme pokračovat, se vydáme na dlouhou cestu zpátky. Při návratu byl tým potichu. Všichni byli unavení prací, ale měli úsměv na tváři. Byli spokojení s vědomím, že jejich lidé jsou odteď chráněni. Jsou to chvíle, kdy bych nechtěla být nikde jinde, než právě tady.
Doufejme, že čtvrtý den kampaně bude stejně úspěšný.