Kasai: Dokonce i ptáci přestali zpívat

Mezinárodní prezidentka Lékařů bez hranic Joanne Liu se právě vrátila z města Kananga v provincii Kasai v Demokratické republice Kongo. Toto je její svědectví o tamní situaci.

Během své nedávné návštěvy Kasai jsem se společně s našimi týmy dostala do venkovských oblastí tohoto regionu, které obzvlášť tvrdě zasáhlo násilí. Vesnice a pole jsou spálené, našlo se několik masových hrobů. Jeden muž nám na místě řekl: „Násilí tady bylo tak příšerné, že jsme několik dní nezaslechli ptačí zpěv.“

A přesto, když jsem přijela poprvé, jsem měla dojem, že se tu nic nestalo. Kananga je typické rušné konžské město se zhruba 750 tisíci obyvateli. Trhy byly plné lidí a z malých obchůdků hlasitě zněla hudba. Nijak to neodpovídalo situaci, se kterou se setkali mí kolegové vloni v březnu. Město se propadlo do ticha. Nefungoval jediný obchod, byly zavřené školy. Všudypřítomný strach. Konečně mi došlo, že tahle normálnost, které jsem ve městě byla svědkem, připomíná prožitek z návštěvy hrobu milované osoby rok po pohřbu, kdy na rovu začíná rašit čerstvá tráva. Život opět převzal vládu.

Z této návštěvy ve mně zůstaly i další výjevy. Vzpomínám na dospívající dívku, jak se smála a honila se s ostatními dětmi po chodbách nemocnice. Jako by se jí nic nestalo. Ale před pouhými několika týdny uřízli hlavu její sestře přímo před jejíma očima. Ozbrojení muži ji unesli a drželi svázanou na podlaze deset dní. Znásilnili ji tolikrát, že to ani nelze spočítat. „Jestli jen cekneš, uřízneme ti hlavu stejně jako tvojí sestře,“ řekli jí. Jedno je jisté. Lidé v Kasai prožili něco, co si lze jen těžko představit.

Krize v Kasai začala před rokem, ale trvalo nám dlouho, než jsme si uvědomili její rozsah. Během těch nejhorších měsíců tam nedorazila žádná humanitární pomoc – a i nyní je extrémně omezená. Na otázku, proč tamní komunity nepožádaly o pomoc dříve, vesnický stařešina odpověděl: „Když ležíte na zemi a střílí na vás, nemůžete jen tak vstát a utéct.“ Lékaři bez hranic začali v Kananze pracovat v březnu – bezesporu příliš pozdě – a dodnes jsme si vědomi, že se zabýváme jenom špičkou ledovce.

Zranění, která Lékaři bez hranic ošetřují u svých pacientů, svědčí o extrémním stupni násilí, kterému obyvatelé Kasai čelí. Kvůli strachu čekali někteří vážně zranění lidé dny i týdny, než se odhodlali vyhledat lékaře… Například jednomu z pacientů ošetřenému našimi chirurgy uřízli ruku. Skrýval se v buši několik týdnů ze strachu, že ho najdou a zabijí, a léčil si ránu tradiční medicínou. V době, kdy se dostal do naší nemocnice, se mu již vytvořil absces a těžká infekce zasáhla kosti na předloktí.  Šance na to, že by se vyhnul amputaci, je mizivá.

Když se naše psychologické týmy ptají, co se stalo, pacienti nám nikdy neřeknou, kdo je původcem násilí – strach je v nich příliš zakořeněný – ale svěřují se nám se svými osobními příběhy, bez výjimky hrozivými: přímo před vámi useknou hlavu vašemu muži; před zraky vás a vašich dětí znásilní vaši ženu, zatímco ležíte svázaný na zemi a nutí vás se dívat. Řeknou to ale jen jednou. Poté vždy následují tři stejné otázky: Jak si mohu vydělat na živobytí, nakrmit svou rodinu a znovu si vybudovat domov? Jakou mám budoucnost?

Krizi v Kasai lze přirovnat k lesnímu požáru v nejsušších měsících roku. Jediná jiskra v srpnu 2016 zažehla oheň v celém regionu. Miliony lidí byly chyceny do pasti ozbrojených útoků, armádních represí a dokonce místních konfliktů, které neměly s původní jiskrou co dočinění, ale rozpoutaly se v důsledku všeobecného chaosu. A přestože se dnes Kananga vrací k normálu, z ostatních míst v této oblasti o rozloze Itálie se stále šíří velmi znepokojivé zprávy. Omezený přístup kvůli bezpečnostním rizikům znemožňuje věrohodně rozlišit fámy od skutečnosti. Jisté ale je, že ačkoli to z bezpečného odstupu vypadá, že se nic nestalo, došlo k lidské tragédii – a její rozměr teprve poznáváme.

Lékaři bez hranic nezávisle provozují 49lůžkové traumacentrum v jednom křídle Ústřední nemocnice v Kananze v provincii Kasai. Náš tým obnovil operační sál a nabízí bezplatnou péči obětem násilí a při úrazových zraněních. Lékaři bez hranic rovněž provozují mobilní kliniky ve venkovských oblastech v okolí Kanangy, kde poskytují bezplatná ošetření.

Od června podporují Lékaři bez hranic tři zdravotnická zařízení a jednu všeobecnou nemocnici v různých částech města Tshikapa v provincii Kasai, s důrazem na péči o děti mladší pěti let, těhotné a kojící matky, zraněné a pacienty s urgentními potížemi způsobenými násilím a jeho důsledky. V červenci rozšířily naše týmy své aktivity do venkovských oblastí na periferii města Tshikapa.

Naše týmy také průběžně vyhodnocují potřeby lidí ve městě Mbuyi Mayi (Kasai Oriental).

Zobrazit větší mapu