Malawi: Přes 5 800 lidí v uprchlickém táboře v Kapise žije ve zcela nevyhovujících podmínkách

Whitney Ward, koordinátor projektu Lékařů bez hranic v Kapise v Malawi, vysvětluje, proč je potřeba navýšit humanitární pomoc pro více jak pět tisíc lidí. Ti uprchli z Mosambiku do vesnice Kapise v sousedním Malawi.

Jaké jsou životní podmínky mozambických uprchlíků v Malawi?

Pracoval jsem v několika táborech, ale v žádném z nich jsem nezažil takové přelidnění. Lidé přicházející z Mosambiku se usazují, kde jen to jde. Staví si improvizovaná obydlí z nasbíraného dřeva a trávy. Děti pobíhají mezi stovkami malých příbytků namačkaných jeden na druhém, zatímco lidé vaří v kamnech. V táboře dlouho hrozilo poměrně veliké riziko požáru, protože období dešťů začalo teprve nedávno.

Polovina konzultací na klinice Lékařů bez hranic se týkala malárie. Jenom za předminulý týden jsme tu ošetřili 388 pacientů trpících touto nemocí. Lidé jsou velmi zranitelní. Zatím jsme ale měli veliké štěstí, protože tábor nezasáhla žádná nakažlivá nemoc. Kvůli přelidnění a nedostatku hygienických zařízení by to bylo velmi nebezpečné. Chceme-li dodržet minimální humanitární standardy, potřebujeme pro 5 500 lidí žijících v táboře alespoň 225 latrín. Reálně jich ale funguje pouze 14. Velmi bychom je potřebovali, ale na takto malém prostoru by bylo velmi obtížené vybudovat jich dostatek.

Kolik lidí přichází do tábora v těchto dnech?

Lidé z Mosambiku začali do Malawi přicházet v posledním čtvrtletí minulého roku. Předminulý týden však jejich počet narostl o 40 % a překročil 5 800. S tímto množstvím lidí jsme dávno přesáhli ubytovací kapacitu tohoto místa.  Jediný potok vyschnul a lidé – většinou ženy – musejí nyní čekat průměrně dvě a půl hodiny, aby si naplnili kanystry na vodu. I přestože Lékaři bez hranic na místě vyhloubili nové vrty a postavili nové vodojemy, na každou osobu připadá průměrně jen osm litrů vody na den. Takové množství sotva stačí na pití a vaření. To je mnohem méně než doporučované krizové humanitární minimum 15 až 20 litrů.

Přestože je hostitelská komunita ve vesnici v Kapise velmi štědrá a pohostinná, lidé jsou kvůli nově příchozím pod velkým tlakem. Vznikají také obavy z rostoucího napětí – především v souvislosti s přístupem k vodě. Je to ale pochopitelné, protože situace je neudržitelná. Ve vesnici Kapise standardně žije přibližně 150 rodin, ale nyní jich na tom kousku země s omezenými zdroji přebývá přes tisíc.

Co je potřeba udělat?

Lékaři bez hranic usilují o zlepšení životních podmínek v táboře, ale aktuálně nejsme schopni dosáhnout ani základních standardů. Tábor je rozhodně potřeba přesunout. Především je nutné najít místo, kde dokážeme zvládnout tak velké množství lidí a poskytnout potřebné zdroje a také zajistit efektivní distribuci pomoci a přístup k ní. Těžké deště minulý týden proměnily cestu ze tři čtvrtě hodiny vzdáleného města Mwanza v dvouhodinové utrpení, kdy i dobře vybavené auto s pohonem na všechna čtyři kola uvízlo v blátě. Dřevěné mosty byly téměř pod vodou. Je proto jasné, že pokud budou deště pokračovat, ti lidé mohou být velmi snadno kompletně odříznutí od světa. Tábor je navíc pouze tři sta metrů od hranic. To je mnohem blíže, než je doporučované minimum v situacích, kdy lidé utíkají ze své země kvůli násilí.

Lékaři bez hranic působí v oblastech Nsanje, Neno a Mwanza (kde se nachází Kapise) v Jižním Malawi, kde podporují ministerstvo zdravotnictví v poskytování péče lidem s HIV. Také provozují HIV projekt v sousední provincii Tete v Mozambiku a dokáží rychle zasáhnout v případě mimořádných událostí v regionu.