Migranti si zaslouží, aby se s nimi jednalo jako s lidskými bytostmi. A to se právě teď neděje.
Přijel jsem na konci loňského léta. Srbsko se tehdy stále považovalo spíše za tranzitní zemi. Neustále tudy proudili lidé tam a zpět, bez ohledu na to, že Evropská unie oficiálně tzv. Balkánskou cestu uzavřela. Téměř všichni cestovali s převaděči.
Na konci léta se situace začala měnit. Působilo to, jako by se státy na Balkánské cestě snažily navzájem předběhnout v tom, kdo použije tvrdší prostředky k zastavení proudu lidí.
Nejméně polovina lidí, které jsme tou dobou léčili na našich klinikách, měla zranění související s násilím. V některých vážných případech jsme byli nuceni poslat je na další ošetření do nemocnice. Mezi tato zranění patřila psí kousnutí, vážné podlitiny, zásahy pepřovým sprejem, nebo následky po zasažení taserem. Lidé nám opakovaně popsali, že tato zranění jim způsobily různé pohraniční složky na cestě (včetně Frontexu). Výjimkou bohužel nebyla ani dětská zranění… pamatuji si na dvouleté dítě, které zasáhl pepřový sprej do obličeje!
A teď – o čtyři měsíce později. Používání extrémních zastrašovacích metod pokračuje. K nim se přidala nejhorší zima za posledních několik let. Sníh sem do Bělehradu dorazil 3. ledna. Tou dobou tu asi 1 600 lidí přežívalo na ulici, bez jakékoli ochrany se schovávali v opuštěných budovách a skladech a pálili skutečně cokoliv, aby zahřáli. Tou dobou jsem se doslechl o mladé Somálce, která na jihu Bulharska zemřela mrazem, a dvou mrtvých Iráčanech nalezených na turecko-bulharské hranici.
Minulý víkend klesla teplota až na -16° a počet lidí uvázlých v Bělehradě stoupl na 2 tisíce. Je tu 30 centimetrů sněhu a nikdo z těchto lidí nemá vhodné oblečení na toto počasí. Místní úřady začaly už v listopadu pronásledovat a zastrašovat občanské iniciativy, a dokonce jim bránily ve výkonu jejich hlavních činností, mezi které patří například distribuce teplého oblečení.
Za posledních 24 hodin tu bylo několik případů omrzlin. A věřte mi, že to je mnohem vážnější problém, než se zdá. Omrzliny doslova zastaví proudění krve do končetin, znecitliví nervy a v nejvážnějších případech je lze řešit jen amputací mrtvé tkáně. Jsem si jistý, že koncem týdne bude počet omrzlin výrazně vyšší.
Zima je přírodní jev, který nemůžeme ovlivnit. Skutečným problémem je však nedostatek politické vůle hledat a řešit bezprostřední potřeby těchto zranitelných lidí. Jedná se o selhání Evropské unie, která odmítá přijmout zřejmý fakt, že její nesmyslná politika nezastavila proud lidí, ani jim nenabídla legální cesty, které by mohli bezpečně využít.
Předstírat, že cesta je zavřená a tito lidé neexistují, nepřináší žádné řešení. Ať už si o jejich právu přicházet do Evropy a pohybovat se po ní myslíte cokoliv, rozhodně si zaslouží, aby se s nimi zacházelo důstojně, jako s lidskými bytostmi. A to se právě teď neděje.
Andrea Contenta – humanitární poradce Lékařů bez hranic v Srbsku