Darujte pomoc
Naděje pro boj s „ebolou s křídly“. Lékaři bez hranic testují novou léčbu tuberkulózy
Lékaři bez hranic ve spolupráci s dalšími zdravotnickými organizacemi zahájili významné klinické testy, jejichž cílem je přinést zcela nový způsob léčby nejtěžších forem tuberkulózy (TBC). Ty patří mezi největší infekční zabijáky na světě. První pacient započal novou léčbu minulý týden v Gruzii.
Klinické testy jsou součástí takzvaného projektu endTB*, jehož cílem je urychlit a rozšířit přístup k lepší a kratší léčbě rezistentních forem tuberkulózy.
Tuberkulóza byla desítky let opomíjena, postupně se z ní stala jedna z nejsmrtelnější infekčních nemocí, až v tomto ohledu předčila i HIV/AIDS. Předminulý rok na ni zemřelo 1.8 milionů lidí. Zvlášť závažným problémem jsou komplikované formy nemoci, které jsou rezistentní vůči lékům používaným na tuberkulózu, a běžná léčba na ně nezabírá. Mezi tyto formy tuberkulózy patří multirezistentí tuberkulóza (MDR-TBC), která je odolná vůči antibiotikům první linie, anebo závažnější extenzivně rezistentní tuberkulóza (XDR-TBC), na kterou nezabírají ani antibiotika druhé linie. Svět v boji s těmito formami TBC pokulhává. Opatrné odhady Světové zdravotnické organizace (WHO) stoupají a nyní uvádějí, že ročně se objeví půl milionu nových případů.
Tyto formy tuberkulózy jsou závažným problémem pro veřejné zdraví v mnoha zemích. Jsou totiž stejně nakažlivé jako běžná tuberkulóza, jejich léčba je ale značně komplikovanější. O MDR-TBC a XDR-TBC se někdy mluví jako o „ebole s křídly“, úspěšnost léčby těchto forem TBC je totiž obdobná úspěšnosti léčby eboly, tuberkulóza se ale na rozdíl od eboly šíří vzduchem.
Současná léčba multirezistentní tuberkulózy je dlouhá (trvá až 24 měsíců), neefektivní (úspěšnost vyléčení se pohybuje kolem 50 procent) a mnohdy má vážné vedlejší účinky včetně akutních psychóz či trvalé hluchoty. Pacienti navíc musí snášet měsíce každodenních bolestivých injekcí a během léčby spolykat až 14 tisíc prášků. Protože je léčba dlouhá a cenově nákladná, je v mnoha postižených zemích prakticky nedostupná.
V rámci snahy vyřešit tento problém se ve třetí fázi klinických testů nyní zkoušejí první dva nové léky, které byly v posledních padesáti letech vyvinuty - bedaquiline a delamanid. Cílem je šetrnější a radikálně kratší léčba (devítiměsíční) multirezistentních forem TBC, která by se obešla bez injekcí. Nové léky budou v rámci experimentální léčby kombinovány s dalšími léky proti tuberkulóze jako je například clofazimine, linezolid, fluoroquinolones a pyrazinamide.
V současné době může léčbu multirezistentní tuberkulózy podstoupit pouze 10 procent nemocných, přístup k bedaquilinu a delamanidu mají méně než 2 procenta nakažených. Klinické testy rozšíří poznatky o použití bedaquilinu a delamanidu - zejména jejich využití coby součásti jednodušších a lepších léčebných postupů, které bude snazší zavádět v chudších zemích silně zatížených tuberkulózou.
„Pacienti s multirezistentní tuberkulózou se mnohdy léků obávají stejně jako nemoci samotné. Ztrácejí energii, někdy i svůj sluch a zrak a na dva roky se vzdávají běžného života. Mnoho let jsem sledoval projekty Lékařů bez hranic zaměřené na léčbu tuberkulózy po celém světě a jsem přesvědčen, že nedávné schválení dvou nových léků – bedaquilinu a delamanidu, představuje jedinečnou příležitost pro vývoj nových léčebných postupů, které by mohly změnit život pacientům s multirezistentními formami tuberkulózy. Oba léky vykazují velmi slibné výsledky, pokud se kombinují s dosavadní zdlouhavou a špatně tolerovanou léčbou multirezistentní tuberkulózy. O jejich optimalizaci ale víme velmi málo. Bez dalšího výzkumu se pohybujeme pouze po povrchu problému, zatímco pacienti trpí,“ uvedl Francis Varaine, vedoucí pracovní skupiny Lékařů bez hranic zaměřené na TBC a jeden z hlavních výzkumníků podílejících se na klinických testech v rámci endTB.
*Projekt endTB (z anglického výrazu „expand new drug markets for TB“) si klade za cíl nalézt s pomocí nových léků bedaquiline a delamanid kratší, méně toxické a více efektivní postupy pro léčbu multirezistentních forem TBC. Čtyřletý projekt za zhruba 1,5 miliardy korun financuje Mezinárodní fond pro nákup léčiv (UNITAID) a podílejí se na něm Lékaři bez hranic, organizace Partners in Health (PIH) a Interactive Research and Development (IRD). Projekt endTB se zaměřuje na 15 zemí napříč třemi kontinenty. Do léčby chce zařadit zhruba 2600 pacientů s multirezistentní tuberkulózou. Do samotných klinických testů se zapojí na 750 pacientů napříč šesti zeměmi: Gruzií, Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Lesothem, Peru a JAR. Všechny tyto země jsou silně zatížené tuberkulózou a partneři projektu endTB tam podporují místní aktivity zaměřené na léčbu MDR-TBC.
Klinické testy, které Lékaři bez hranic spolufinancují, těží z expertízy lékařské fakulty Harvardovy univerzity, asociace Epicentre a Institutu tropické medicíny v Antverpách. Týmy, které provádí klinické testy, také v jednotlivých zemích úzce spolupracují s ministerstvy zdravotnictví a národními programy pro léčbu tuberkulózy, s WHO a etickými komisemi.
Jedná se o druhý klinický výzkum léčby tuberkulózy, který spolufinancují Lékaři bez hranic. Předchozí testy v rámci projektu TB Practecal započalo v lednu 2017 v Uzbekistánu.
Lékaři bez hranic bojují s tuberkulózou přes 30 let. V současnosti jsou jedním z největších nevládních poskytovatelů léčby tuberkulózy na světě. Organizace léčí pacienty s tuberkulózou ve 24 zemích včetně Indie, Jihoafrické republiky, Středoafrické republiky či Uzbekistánu. Organizace je rovněž zakládajícím členem nové výzkumné iniciativy „3P“, která usiluje o vyvinutí nové generace léčby tuberkulózy.