Největší očkovací kampaň v historii Lékařů bez hranic
V prosinci 2015 propukla v Angole nebezpečná epidemie žluté zimnice. Nebyla sice největší v historii, ale rychle se šířila. Hrozilo, že zasažením hustě obydlených oblastí se bude šířit ještě rychleji. Podobně jako v případě epidemie eboly v západní Africe i tato epideme zasáhla oblast s vysokou mobilitou lidí. Narozdíl od eboly však na žlutou zimnici existuje efektivní očkování. Lékaři bez hranic se proto zapojili do očkování v Angole a v Demokratické republice Kongo. Na předměstí Kinshasy pak provedli největší očkovací kampaň v historii organizace, kdy za pouhých deset dní naočkovali přes 700 000 lidí.
Očkování organizovaly úřady Demokratické republiky Kongo. Cílem celé kampaně bylo naočkovat více než 10 milionů lidí. Lékaři bez hranic organizovali práci 100 šestnáctičlenných týmů ve třech zdravotnických zónách hlavního města Kinshasa. O tuto část očkovací kampaně, v níž mělo být naočkováno 760 000 lidí, se staralo 58 zahraničních dobrovolníků a 103 místních konžských spolupracovníků. Aby mohli v odpovídajícím rozsahu reagovat, svolali Lékaři bez hranic pracovníky z 19 zemí a převeleli desítky místních zaměstnanců, kteří pracují na jiných projektech v Demokratické republice Kongo. Po boku týmů Lékařů bez hranic pracovalo 1 600 pracovníků konžského ministerstva zdravotnictví, mimo jiné zdravotní sestry, které prováděly samotné očkování.
Takto rozsáhlá akce kladla vysoké nároky na logistiku – od organizace pohybu 65 aut v hustě zabydlené oblasti až po zajištění chladového řetězce. Očkovací látky musí být udržovány v určitém teplotním rozmezí, chladový řetězec se stará o zajištění této optimální teploty i v podmínkách, kdy jsou k dispozici jen mobilní lednice. Každý den musely týmy v Kinshase na několika místech obnovit 4 000 chladících vložek do těchto mobilních lednic.
„Vzhledem k tomu, že je k dispozici velmi bezpečná a efektivní vakcína, představuje tato očkovací kampaň zásadní krok v zastavení šíření epidemie. Je však potřeba zůstat na pozoru i v následujících měsících,“ Axele Ronsse, krizová koordinátorka Lékařů bez hranic.
Lékaři bez hranic zasahovali od začátku epidemie v Demokratické republice Kongo. Za podpory ministerstva zdravotnictví už dříve naočkovali celou populaci města Matadi (370 000 lidí). Mezi očkovací kampaní v Matadi a v Kinshase uvolnila organizace 2,4 milionu Eur na očkování pro více než milion lidí, ohrožených virem.
Lékaři bez hranic navíc zajišťovali péči o pacienty, u kterých bylo podezření na nákazu, nebo u kterých se podezření potvrdilo. Organizovali také hubení přenašečů – komárů, kteří přenášejí virus žluté zimnice.
Podle Světové zdravotnické organizace bylo od začátku epidemie ve střední Africe v loňském lednu zaznamenáno 879 případů v Angoole a 119 úmrtí. V Demokratické republice Kongo zaznamenali 74 nakažených, z nichž 16 nemoci podlehlo. Žlutou zimnici nelze léčit, léčba se zaměřuje jen na zmírňování příznaků. Zabíjí od 15 do 50 % lidí, u nichž se rozvine vážná forma nemoci. Očkování je v případě žluté zimnice nejlepším způsobem prevence.
Zajímavostí je, že na očkování se podíleli také dobrovolníci z České republiky. Předměstí Kinshasy, kde Lékaři bez hranic očkování prováděli, nebylo pořádně zmapované. Bez map se takto rozsáhlá akce nedá efektivně plánovat, proto se Lékaři bez hranic obrátili na dobrovolníky v projektu Missing maps. Překreslováním satelitních snímků v krátké době dobrovolníci vytvořili mapu, která pak zásadně Lékařům bez hranic pomohla při očkovací kampani. V České republice se do projektu Missing maps zapojují dobrovolníci od května 2016. Každý měsíc organizují Lékaři bez hranic mapovací setkání (tzv. mapathony) v Praze, v nedávné době se začali scházet také lidé v Brně a v Olomouci. V srpnu pomohli dobrovolníci z České republiky vytvořit mapu, která pomohla na rekordní očkovací kampani v Kinshase.
Přehled pozitivních milníků roku 2016 z projektů Lékařů bez hranic
Čtěte také: