Darujte pomoc
Ošetřili jsme neuvěřitelné množství raněných
Rozhovor s Thierrym Goffeau, projektových koordinátorem Lékařů bez hranic v Adenu v Jemenu. Na místě působil od poloviny května do začátku srpna 2015. V této době bylo násilí v hlavním městě jižní části země na extrémní úrovni.
Na konci července převzaly kontrolu nad Adenem provládní síly jižních milicí, které si říkají Lidový odpor, podporované mezinárodní koalicí vedenou Saúdskou Arábií. Jaký to mělo výsledek?
Od doby, kdy koaliční síly převzaly kontrolu nad přístavní oblastí, kterou do poloviny července okupovali Húsíové, se situace mírně zlepšila. Lodě mohly zakotvit a doručit humanitární pomoc: obzvlášť potraviny, ale také palivo a buldozery. Díky tomuto vybavení a zásobám mohl začít úklid ulic. Pobřežní silnice, která vede z letiště do sousedství oblasti Crater, byla uklizena a byly z ní odstraněny tanky. Koalice má nyní pod kontrolou letiště, které se rekonstruuje. Lidé se mohli znovu trochu nadechnout, město je ale zničené.
Bude nějakou dobu trvat, než se všechno obnoví, což bude také záviset na situaci. Ta dnešní je zcela odlišná od té, jakou jsme viděli od května nebo června do poloviny července. Byl to čas permanentní nejistoty, ve dne i v noci. Za mé dvou a půl měsíční mise se bojovalo každý den. Město obklopovaly severní síly – húsíjští rebelové ve spojení s republikánskými gardami bývalého exprezidenta Sáliha. Lidový odpor se soustředil na severní a severozápadní okresy. Střelba a bombardování probíhaly každý den, někdy i vedle naší nemocnice, která byla 400 metrů od frontové linie.
Vzhledem k této extrémní nejistotě bylo velmi obtížné a nebezpečné se v okolí pohybovat. Byl tam velmi omezený přístup, a pokud existoval, tak pouze k základním potravinám. Obyvatelé se museli vypořádat s nedostatkem mouky, benzínu, zemního plynu a vody. Nemocnice nebyla schopná přijmout žádné další pacienty a mnoho kvalifikovaných zdravotníků opustilo město.
Jsou změny nyní viditelné?
Ano, ve většině města ustaly boje a ostřelování se zastavilo. Rebelové z řad Húsíjů se ale stále ukrývají v budovách v jižní části města. V traumacentru v oblasti Crater a v nemocnici v okrese Sheikh Othman dál přijímáme zraněné pacienty. Frontová linie se i nadále přesouvá na sever s postupem sil Lidového odporu, které zamířily k městu Lahj.
Na silnicích jsou pořád kontrolní stanoviště a město je nebezpečné kvůli ostřelovačům a zbloudilým kulkám. Zbraně mají všichni. Jedni střílejí, protože jsou šťastní nebo pro vlastní pobavení, druzí zase proto, že šťastní nejsou. V důsledku toho stále léčíme pacienty se střelnými poraněními. V nemocnici v okrese Sheikh Othman, kde pracujeme, můžete každý den nasbírat hrst zbloudilých kulek. Minulý týden jedna taková prosvištěla oknem mé kanceláře. Pár dní před tím jiná proletěla stěnou ložnice jednoho z našich chirurgů.
Střety mezi Lidovým odporem a Húsíji si vyžádaly velký počet obětí. Léčili jste hodně z nich?
Jen 19. července jsme v nemocnici v Sheikh Othman léčili 206 zraněných pacientů během několika hodin. První dorazili kolem 9:30, zasáhly je střepiny. Řekli mi, že jsou z okresu Dar Saad, který ostřelovali húsíjští rebelové. Tento útok cílil na sousedství, kde žijí chudí a lidé z dělnické třídy namačkáni jeden na druhého. To nemá žádný strategický význam. Ten den jsme ošetřili neuvěřitelné množství raněných. Trvalo to celý den, až do 15:30. Byli tam ženy, děti, staří lidé – nejvíc civilisté. Mrtvé jsme nebyli schopní přijímat. Raněné do nemocnice přivážely osobní a nákladní auta, protože v Adenu je jenom pár sanitek. Vlezl jsem do jednoho z náklaďáků, bylo v něm 15 těl. Někteří lidé byli mrtví, ale mezi nimi byli i ti, co mohli být stále naživu. Byla to velmi napjatá situace, protože jsem mohl přijmout pouze raněné.
O několik dní později zahájily síly Lidového odporu útok na severu Adenu. 25. července jsme ošetřili 167 raněných a další den jich bylo 111. Všechno to byli bojovníci.
Je už v nemocnici zase klid?
Celkově lze říci, že ano, ale čelíme jednomu opakovanému problému – do nemocnice chtějí vstoupit ozbrojení muži, když přinášejí raněné. Bývají velmi neklidní. Přijíždějí v pick-upech s namontovanými kulomety nebo kanóny – jejich vozidla jsou něco mezi Mad Maxem a Hummerem. Žádáme je, aby odešli co nejrychleji. Za normálních okolností se do nemocnic Lékařů bez hranic nesmí vstoupit se zbraněmi. Ale tady musíme zvládat extrémní úroveň násilí, ať už u vstupní brány na ulici, u vchodu do samotné budovy nebo na místě, kde se třídí pacienti. Shromažďuje se tu dav lidí: bojovníci Lidového odporu, návštěvníci pacientů a jejich pečovatelé. Bývají mezi nimi navíc pacienti přicházející kvůli pooperační péči. Ti nemohou být ošetřeni, když je zde příliv zraněných lidí. A navzájem si vyhrožují.
Personál už je vyčerpaný. Míra násilí se od začátku května jen zvýšila. Chirurgický tým ale odvedl úžasnou práci, oba operační sály jely naplno 24 hodin denně. Tým na pohotovosti byl také fantastický. Díky celému týmu Lékařů bez hranic má tento projekt významný dopad. Zachránil mnoho, mnoho životů a i nadále zachraňuje další.
Pracujeme také v traumacentru v okrese Crater, kterou Húsíjové kontrolovali až do poloviny července. Podařilo se nám udržet neutralitu tohoto zařízení: léčíme jak civilisty, tak bojovníky z řad Húsíjů i Lidového odporu. Byli jsme schopni zajistit, že se bojovníci Lidového odporu nedotkli zraněných húsíjských rebelů, kteří byli označeni jako váleční zajatci.
Zlepšují se životní podmínky obyvatel Adenu?
Stále dochází k uzávěrkám vody. Ale nyní, když čerpadla mohou pracovat, se to zlepšuje. Prozatím funguje i elektřina, dva měsíce tu nebyla žádná. Nemocniční generátory musely běžet 24 hodin denně a jeden se porouchal. V posledních třech měsících jsme zažili hodně dní bez vody – bez jediné kapky. Ve skladu jsme jí měli dost jen pro sterilizaci nástrojů. Lidé teď znovu začali používat staré městské studny, ale voda z nich byla velmi slaná a měla velmi špatnou kvalitu.