Porody v Jižním Súdánu: Příběh Adem na pokraji smrti
Informační a vzdělávací činnosti jsou nezbytnou složkou práce Lékařů v jihosúdánském městě Yambio. Týmy vyjíždějí všemi směry, aby rozšířily zprávy o dostupné. Jejich práce trvale zvyšuje možnosti Lékařů bez hranic zasahovat a umožňuje každý den zachraňovat více životů.
3. listopadu 2014, za jasného rána, dorazila Adem, 29letá matka tří dětí, do porodnického oddělení ve státní nemocnici Yambio s pokročilými porodními bolestmi. Zatímco si zdravotnický tým přebíral její lékařské záznamy, zjistil, že 3. listopadu 2013 přesně před rokem, podstoupila císařský řez. Kvůli porodním komplikacím a pozdnímu příchodu své dítě tehdy bohužel ztratila. Znovu tedy otěhotněla necelé tři měsíce po operaci. To je u žen v Yambiu běžná věc. Když matka potratí nebo během porodu přijde o své dítě, snaží se co nejdříve znovu otěhotnět. Ženy věří, že další dítě jim umožní zapomenout na smutnou zkušenost s předchozím těhotenstvím. To někdy ovšem může být velmi riskantní.
Vzhledem k její poslední zkušenosti, nebyla Adem ochotná přijít do nemocnice. Chtěla rodit doma, takže tam zůstala tak dlouho, dokud ji kvůli velkým porodním bolestem nemuseli znovu dovést do nemocnice. Domácí porod je v Yambiu běžná věc, většina žen se bojí rodit v nemocnici kvůli nedostatečné informovanosti o výhodách asistovaných porodů, rozdílné kultuře a jiným sociálně-ekonomickým faktorům. Toto jsou důvody, které způsobují ztrátu mnoha životů, a které se informačně-vzdělávací týmy snaží místním lidem rozmluvit. Vzhledem k tomu, že jizva Adem byla sotva rok stará a hrozilo riziko protržení dělohy, se lékaři rozhodli provést císařský řez. Adem si ale přála přirozený porod, takže přesvědčit ji i její rodinu zabralo spoustu času, než se konečně dostala na operační sál.
Během operace se potvrdily obavy lékařů – Ademina děloha se protrhla. I když to Lékařům bez hranic trvalo hodiny, nakonec matku a její rodinu přesvědčili, že císařský řez je nezbytný. Nakonec přivedli na svět čilého chlapečka, který vážil 3,01 kg. Dokázali zachránit život jak matky, tak dítěte.
Když Adem nabyla vědomí, lékaři a poradce jí vysvětlili, co se během operace stalo a ona vykřikla: „Znovu jsem riskovala ztrátu mého dítěte! To bych znovu nezvládla. Měla jsem štěstí, že nebylo moc pozdě.“ Adem byla ráda, že díky radám, které od týmu dostala, se rozhodla správně. Teď už ví, že důsledky jakéhokoli jiného rozhodnutí, by vedly k tragickému konci. Když se dívá na svého nádherného syna, ani na to nemůžeme pomyslet. Adem i její dítě lékaři propustili v dobrém zdravotním stavu o čtyři dny později.
Ademin případ není v Yambiu ničím novým. Je to jeden z důvodů, proč informační týmy každé ráno vyrážejí vzdělávat komunity a odpovídat na otázky týkající se péče o zdraví matek a dětí. Hovoří s matkami, otci a celými rodinami.
Týmy, které mají na starosti informování a vzdělávání komunit, tvoří nedílnou součást práce Lékařů bez hranic. Tyto týmy jsou při práci zvyklé na různé druhy komunikace. Média jsou jedním z prostředků, které mají v Yambiu široký záběr. Lékaři bez hranic používají rádio pro šíření informací o zdraví i pro vytváření povědomí o různých problematických otázkách, které se mohou týkat porodů ve zdravotnickém zařízení nebo důležitosti návštěvy klinik před porodem i po něm. Tuto příležitost také využívají, aby od místních komunit dostali zpětnou vazbu. Ve skutečnosti během deseti let, co Lékaři bez hranic v Yambiu pracují, osvětové týmy výrazně změnily přístup žen k lékařské, především nastávajících matek, k lékařské péči.
Informačně-vzdělávací aktivity slouží také ke zlepšení systému převozu pacientů: jelikož jsou lidé informováni o službách, které Lékaři bez hranic nabízejí, a vědí kde a jak těchto služeb využít, je místní komunita schopna zorganizovat převoz nemocného s komplikacemi do nejbližšího zdravotnického centra nebo nemocnice. To samé platí i o převozu pacientů z místních zdravotnických středisek do nemocnic a naopak.
Yambio je hlavní město státu Západní Equatoria. Tento stát má nejvyšší porodní úmrtnost v Jižním Súdánu. Celá země vykazuje jedna z nejvyšších čísel o úmrtnosti matek během, nebo krátce po těhotenství na světě. Kulturní zvyky, tradiční náboženstvá a sociální a ekonomické poměry i nadále omezují přístup k zdravotní péči. Stejně jako mohla Adem, většina žen zemře jednoduše proto, že nemají dostatek informací o zdravotní péči během těhotenství. To dokazuje, jakou důležitost při práci Lékařů bez hranic hrají vzdělávací týmy.
„Přijít o matku, když víte, že většině úmrtí během nebo krátce po těhotenství se dá zabránit, je velmi traumatizující událost. Mnoho z nich přichází pozdě a ve velmi zoufalém stavu. My děláme, co je v našich silách, abychom je zachránili. Nakonec, i když víte, že jste udělali, co jste mohli, s veškerým vybavením, které máte k dispozici, je velmi bolestné, ztratit něčí život,“ říká Lisa Errol, porodní asistentka z Austrálie, která právě dokončila svou misi v Yambiu.