Šťastný konec: Poslední pacientka s ebolou v Guineji opustila nemocnici.

Nubia byla poslední pacientka s ebolou v západoafrické Guineji. Narodila se 27. října, její matka ale po porodu zemřela.

Holčička strávila první měsíc života v ebolovém centru Nongo v guinejském hlavním městě Konakry. Nebezpečnou nemoc se novorozené holčičce podařilo překonat. Nyní může jít domů.

Chůva pod dohledem zdravotního bratra krmí malou Nubiu. Modrá barva ochranného obleku značí, že chůva měla ebolu a uzdravila se. Lidé, kterým se nemoc podařilo překonat, můžou při kontaktu s ebolovými pacienty nosit méně ochranných oděvů.

Proti virovému onemocnění ebola dosud neexistuje žádná léčba ani očkování. Kdo tuto krvácivou horečku dostane, musí s nemocí bojovat sám. Léčba ebolového pacienta se zaměřuje na to, aby nemocný nezemřel na jiné související zdravotní komplikace a aby tělo mělo dostatek živin a imunitní systém se tak s virem vypořádal.

Zdravotní sestra Nubia do Carmo Aguitar: „Příběh Nubie je úžasný, byla jsem v kontaktu s její tetou, která měla v ebolovém centru synovce. Pustili jsme ho, když se ukázalo, že ebolu nemá. Rodina Nubie dala moje jméno novorozené holčičce, aby uctila práci týmu Lékařů bez hranic, který zachránil její život.“

Logistik Barnabe Adriaens: „Zvláštní výzvou pro logistiky pracující v ebolovém projektu bylo řídit týmy během stavby ve vysoce rizikových oblastech, v nichž musí všichni nosit ochranné obleky. Ty jsou velmi těsné a je v nich horko, lidé kvůli riziku dehydratace nemůžou pracovat více než 60 minut. Měli jsme týmy střídající se v rizikových zónách, kde bylo 35 - 40 °C a 80% vlhkost vzduchu. V takových podmínkách lidé stavěli zdi, věšeli umělohmotné plachty nebo budovali latríny.“

Pediatrička Jenny Dörnemann oznámila rodině malé Nubie, že testy malé holčičky na ebolu byly negativní. Strýc a teta malé dívky se budou o svou neteř starat.

Lavička v pánské šatně ebolového centra v Konakry. „Fuck ebola“ překlad nepotřebuje, „on va gagner“ znamená „my vyhrajeme“.

28. listopadu 2015 opouští malá Nubia karanténu…

…na odchod je potřeba se pěkně obléknout.

Rodina Nubie přichází pro svou malou hrdinku.

Tým zdravotníků se loučí se svou malou pacientkou. Zdravotní sestra Nubia drží svou jmenovkyni.

Pediatrička Jenny Dörnemann nese malou Nubiu k rodině. „Je mimořádné, že novorozeně přežilo ebolu. Nevíme o tom, že by se v minulosti stalo něco podobného. Teď když odchází ze zdravotnického centra, se ale bude muset vyrovnat s dalšími těžkostmi, kterým čelí mnoho Guinejců. Čistá pitná voda, sanitace, ani zdravotnická péče zdarma v zemi nejsou dostupné.“

Soumatt drží poprvé v životě svou dceru. Dvě jeho ženy na ebolu zemřely. Čtyři děti, které také podstoupily léčbu, krvácivou horečku přežily. „Jsem velmi pyšný a mám velkou radost, že Nubia dnes odchází z nemocnice,“ říká šťastný otec. „Od narození jsem ji neviděl. Lékaři o ni dobře pečovali. Obě moje ženy zemřely na ebolu do 14 dnů. Když se nakazily mé čtyři děti, také jsem si říkal, co s nimi bude. Mám obrovskou radost, že se všechny uzdravily a teď jsme tu s Nubiou.“

Jak oslavit propuštění poslední pacientky? V Africe rozhodně tancem.

„Můžu být jako Nubiina matka,“ říká Soumah, teta malé holčičky, když nastupuje do auta. „Budu o ni pečovat jako o vlastní dítě.“