Středoafrická republika: Bez šance na brzký návrat domů

Před závěrečným kolem prezidentských voleb na začátku února panuje ve Středoafrické republice nervózní klid. Násilné střety mezi různými skupinami, které znovu propukly v září minulého roku, ale drží společnost v napětí a lidé se obávají, že se boje mohou zase rozhořet. Špatná bezpečnostní situace také vzala naději na návrat domů 450 tisícům vnitřně vysídleným obyvatelům a podobnému množství uprchlíků, kteří utekli do sousedních zemí.

Více než 30 tisíc lidí našlo v hlavním městě Bangui útočiště v přeplněných a nehygienických provizorních táborech nebo v kostelech a školách. Aby ohrožení obyvatelé měli přístup ke kvalitní bezplatné zdravotní péči, poskytují Lékaři bez hranic ošetření a provozují mobilní kliniky v pěti táborech v okolí Bangui. Nemocnici a porodnici mají také ve městě Mpoko a jednou týdně poskytují ošetření v centrální mešitě v muslimské enklávě PK5.

Luca Sola

Pohled do tábora Benzvi pro vysídlené osoby v Bangui. Lékaři bez hranic přicházejí do Benzvi dvakrát týdně. Při jedné návštěvě ošetří v průměru 150 pacientů. Většina z nich vyhledá péči doktorů kvůli onemocnění malárií, infekcím dýchacích cest nebo průjmu. Mnohé z těchto obtíží jsou způsobené špatnými podmínkami v táboře.

Luca Sola

Stany v táboře Mpoko pro vysídlené osoby v Bangui. Mnoho lidí muselo opustit své domovy jen s minimem věcí nebo s prázdnýma rukama a spí v provizorních stanech nebo pod širým nebem.

Luca Sola

Třicetiletá Nadège se svým synem Prosperem a dcerou Gabriellou v táboře Benzvi. Když v prosinci 2013 vypukly násilnosti, uprchla z domova a žije zde od té doby. Na živobytí si vydělává pečením koláčů a jejich prodejem na ulici.

Luca Sola

Dvaadvacetiletá Ethna sedí ve stanu v táboře Benzvi v Bangui. Kamarádky Ethna a Nadège (na předchozím snímku) bydlely ve stejné čtvrti a společně uprchly po útoku ozbrojených skupin na jejich dům. Útočníci jim vzali všechny věci a zabili tři jejich sousedy. Od té doby, co se přestěhovaly do tábora, děti Ethny a Nadège několikrát onemocněly malárií a léčily se na mobilní klinice Lékařů bez hranic. Občas se chodí podívat domů, aby zjistily, zda se mohou vrátit. Situace je ale stále velmi nebezpečná.

Luca Sola

Pětatřicetiletý Nina Wongbo (vpravo) v táboře Mpoko pro vysídlené osoby v Bangui. Mnoho lidí si zajišťuje obživu pěstováním plodin na malých políčkách.

Luca Sola

Pracovnice Lékařů bez hranic váží dítě sedmnáctileté Mireil Bozangy v táboře Benzvi pro vysídlené osoby v Bangui.

Luca Sola

Sedmatřicetiletý Amin byl obchodník s diamanty a řemeslník, ale musel uprchnout do hlavní mešity ve čtvrti PK5. Dnes přežívá díky solidaritě svých sousedů. Podle Amina se bezpečnostní situace zlepšila po návštěvě papeže v listopadu, ale přesto je pořád mezi lidmi cítit strach.

Luca Sola

Valentin Nguenendji utekl z domova do tábora Mpoko v Bangui po propuknutí násilností 5. prosince. Ozbrojení muži tehdy zabili dva jeho sousedy a jednoho z jeho synů. Pak mu vyloupili dům. Syna musel pohřbít na svém pozemku, protože bylo příliš nebezpečné jít na hřbitov. Poté uprchl do tábora Mpoko. Valentin si přeje rychlé odzbrojení ozbrojených skupin, které jsou podle něj zodpovědné za problémy v zemi. „Nadějí jsou prezidentské volby. Doufáme, že jejich vítěze budou všichni respektovat.“

Luca Sola

Žena spí na podlaze pod starým letadlem v táboře Mpoko poblíž letiště v Bangui. Během dne někteří lidé navštěvují čtvrti, v nichž žili. Bojí se tam ale zůstat přes noc, a proto se pak vracejí do táborů.