Svědectví z tábora Berm na hranicích Sýrie a Jordánska
Na hranicích Sýrie a Jordánska desítky tisíc lidí přežívají v neformálním táboře, kterému přezdívají „Berm“. Toto jsou svědectví některých z nich:
„Jednoho z mých bratrů zabila v Sýrii bomba. Můj otec zemřel, protože byl nemocný a nemohl v Sýrii dostat žádnou zdravotnickou péči. Moje matka krvácí do mozku, nemůže chodit a přišla o jednu ledvinu při dopravní nehodě. Nemůže pít místní vodu, potřebuje sterilní vodu,” řekla 26letá žena, 2. června 2016.
„Jídlo je kvůli myším nehygienické. Do stanů se dostává prach. Na začátku to bylo lepší, protože zde nebylo tolik lidí a jídlo i voda byly dostupné. Teď je tu příliš mnoho lidí. Když piju vodu, bolí mě břicho a mám pak průjem. Chutná jako chlór. Chtěli bychom někam odejít, ale bojíme se. Nechceme být deportovaní zpět do Dary. Nemáme peníze na to, abychom se odtam znovu dostali,“ dodala 30letá žena, 2. června 2016.
„Podmínky tady jsou velmi špatné, ale nemůžeme se vrátit do Dary, protože tam dochází ke znásilňování, sexuálnímu obtěžování a únosům. Lidé v Bermu spolu bojují. V noci jsou slyšet výstřely. Příliš mnoho lidí má zbraně,” uvedla 38letá žena, 27. května 2016.
„Velice se bojím o svoji dceru. Nechci, aby chodila pro jídlo. Bojím se, že ji muži zmlátí. Moje rodina i jiné rodiny mají mnoho problémů. Trpím onemocněním srdce a astmatem a docházejí mi léky. Jeden muž nás obtěžuje, chce po nás peníze. Společně s dalším mužem terorizují lidi,“ popsala 40letá žena, 30. května 2016.
„V Sýrii na nás každý den letadla shazovala bomby. Utekli jsme do jiné částí Sýrie. Bomby začaly padat i tam. Utekli jsme proto sem. Podnebí je tady hrozné a chybí tady voda. Buď vůbec není, nebo chutná strašně. Tohle není život. Všechny děti v táboře mají z vody nebo jídla průjem. Velkou část jídla navíc rozkrade místní kmen, někdy nemáme jídlo celý týden. Jsou tady obrovské myši a štíři. Myši všechno zničí a moje děti jsou od nich pokousané ani koupit oblečení,“ řekla 50letá žena z tábora, 27. května 2016.