Svědectví ze Sýrie: „Naši spolupracovníci museli se svými rodinami utéct”

Desítky tisíc lidí v Sýrii utíkají před eskalujícím konfliktem v oblasti Azaz k turecké hranici, kde hledají bezpečí. „I naši spolupracovníci museli společně se svými rodinami opustit vesnice a přidali se k prchajícím,” říká manažer Ahmed, jenž spolupracuje s Lékaři bez hranic. Toto je jeho svědectví o situaci v syrské oblasti Azaz.

Desítky tisíc lidí prchají ze svých vesnic k hranicím. Někteří z nich se usadili poblíž naší nemocnice v Al Salamahu, na severu oblasti Azaz. Nemají kde složit hlavu: mnoho z nich spalo první noc na ulici. Nemají přístup k toaletám ani k čisté vodě. Nedostává se jim žádné pomoci. Své domovy v oblasti museli opustit i naši spolupracovníci s jejich rodinami a přidali se k lidem mířícím k turecké hranici. Utéct muselo přibližně padesát našich spolupracovníků s jejich příbuznými, dočasně se usadili v Al Salamahu, nebo přebývají ve stanech v táboře u hranic. První den jsme kvůli vysokému počtu přicházející lidí, kteří potřebovali pomoc, museli omezit ostatní aktivity v nemocnici.

Počet lidí na útěku nedokážu odhadnout. První den jsem na hraničním přechodu viděl nejméně pět set rodin - to jsou ovšem pouze ti, které jsem sám viděl. Slyšel jsem, že na neoficiálních přechodech jich je daleko více.

Několika vysídlených lidí jsem se ptal, jakou potřebují pomoc. „Nepřišli jsme, abychom přespávali ve stanech,“ odpovídali. „Chceme se jen dostat do Turecka.“  Těmto lidem se nedostává zdravotní péče, nemají ani adekvátní přístřeší.  Je zde nedostatek stanů a i tam, kde nějaké jsou, není možné je postavit natolik rychle, aby sloužily takovému množství nově příchozích lidí.

Mnoho lidí, kteří před tím pracovali v lékárně nemocnice Lékařů bez hranic v Al Salamahu, nyní vypomáhá s logistikou  - zajišťují převoz léků a zdravotnických potřeb z bodu A do bodu B, protože právě to je teď potřeba. Nedávno se nám v rámci našeho dárcovského programu povedlo zajistit dodávky do města Aleppo: poskytli jsme zásoby na tři měsíce pěti zdravotnickým střediskům, pěti stanicím první pomoci, deseti nemocnicím v Aleppu a třem nemocnicím na venkově. Naštěstí jsme to stihli dříve, než byla zablokovaná přístupová cesta.

Turecká vláda uzavřela hranice pro všechny kromě lékařů. Pohraniční stráž má seznam zdravotnického personálu a pouští ty, kteří jsou na něm uvedeni. Díky tomu se nám daří poskytovat zdravotní péči na syrské straně lidem, kteří ji potřebují.