Uganda: Více než 900 tisíc jihosúdánských uprchlíků potřebuje humanitární pomoc

„Prostě vás zmasakrují, ať už jste muž, žena nebo dítě. Ztratila jsem všechny bratry a příbuzné. Život tady je velmi těžký. Když nemáte muže, nikdo vám nepomůže.“ Maria (jméno bylo změněno) je jen jednou ze stovek tisíců uprchlíků a uprchlic, kteří utekli na sever Ugandy po opětovném propuknutí násilností v Jižním Súdánu v červenci 2016. Do Ugandy od té doby přišlo přes 630 tisíc uprchlíků a každý týden přicházejí další. Celkový počet uprchlíků a žadatelů o azyl z Jižního Súdánu dosahuje čísla 900 tisíc. Uganda nyní hostí víc uprchlíků, než kterékoliv jiné místo v Africe. Tento východoafrický stát přijímá víc uprchlíků, než kolik lidí s azylem žilo v celé Evropě v roce 2016.

Ačkoliv jsou přicházející uprchlíci v relativně dobrém zdravotním stavu, mnoho jich vypráví příběhy o strašlivém násilí v místech, odkud přišli, nebo s nímž se setkali po cestě. Vysoký počet uprchlíků velmi zatěžuje progresivní ugandskou uprchlickou politiku i přijímací zařízení a ztěžuje schopnost vlády na příchod mnoha lidí reagovat.

„I přes rozsáhlou mobilizaci humanitární pomoci lze reakci na krizi stále sotva označit za dostatečnou. Mnoho lidí zůstává bez dostatku vody, jídla a přístřeší,“ říká Jean-Luc Anglade, vedoucí mise Lékařů bez hranic v Ugandě. Mnoho nově příchozích uprchlíků je nuceno spát pod stromy. Zpoždění při distribuci jídla a nedostatek pitné vody dokonce přinutily některé lidi, aby se vrátili zpět do Jižního Súdánu. Zhruba 85 % nově příchozích jsou ženy a děti. Ačkoli jsou všeobecně známé zprávy o tom, že jsou tyto skupiny obyvatel v Jižním Súdánu terčem sexuálního násilí, stále existuje jen velmi málo organizací, které reagují na specifické potřeby této skupiny. „Počet příchozích lidí zřejmě klesat nebude, takže bude potřeba zajistit udržitelnou a dlouhodobou pomoc těmto lidem v následujících měsících, ne-li letech,“ říká Anglade.

V návaznosti na operace v Jižním Súdánu Lékaři bez hranic reagují na humanitární krizi v Ugandě od července 2016 a zajišťují zde vodu a sanitaci. Lékaři bez hranic v současnosti pracují ve čtyřech táborech pro uprchlíky na severozápadě – Bidi Bidi, Imvepi, Palorinya a Rhino. Poskytují ambulantní a lůžkovou zdravotní, porodní a výživovou péči, v komunitách sledují úroveň tamního zdraví a zajišťují vodu a sanitaci. Lékaři bez hranic také reagovali na příliv uprchlíků do Lamwo na hranici s Jižním Súdánem po útoku v Pajoku v oblasti Eastern Equatoria, ale tento projekt již předali jiným organizacím.

Přístup k vodě je jednou z největších potřeb, kterou je třeba zajistit v místech, kde uprchlíci žijí. Lékaři bez hranic své aktivity v této oblasti rozšiřují. V Palorinyi získávají týmy organizace více než dva miliony litrů vody denně z řeky Nil, čímž pomáhají více než sto tisícům lidí. Jen v dubnu zajistili Lékaři bez hranic v Palorinyi neuvěřitelných 52 519 000 litrů čisté vody.

„Je to nekonečná spousta výzev,“ říká Casey O’Connor, projektová koordinátorka Lékařů bez hranic v Palorinyi. „Můžeme zajistit miliony litrů vody za den, všechnu ji musíme ale dovézt do vodních nádrží v oblastech, kde žijí uprchlíci. Ti mohou být rozprostření v oblasti velké 150 – 250 kilometrů čtverečních. Po těžkých deštích může být mnoho cest neprůjezdných. Několik dní tak desítky tisíc lidí zůstávají bez vody. Pokud po období dešťů nebudou mít lidé čistou vodu, zůstanou odkázáni na vodu špinavou a plnou nemocí. To může za pár dní úplně změnit zdravotní situaci populace – z relativně zdravé na takovou, která se potýká s rychlým šířením nemocí.

Kromě reakce na příchod uprchlicků pokračují v Ugandě Lékaři bez hranic i v běžných programech. Poskytují péči v oblasti reprodukčního zdraví pro dospívající v Kasese, péči o lidi s HIV/AIDS v rybářských komunitách na jezerech George a Edward a služby virové zátěže v regionální nemocnici Aura.

Zobrazit větší mapu