Závod s ebolou: „Teď není čas na odpočinek“

V západní Africe je v současnosti v provozu řada zařízení na léčbu eboly a Lékaři bez hranic díky tomu mohou přizpůsobit svůj zásah. Na místa, odkud jsou hlášeny nové řetězce přenosu, se vydávají naše mobilní a reakční týmy.

Ještě před pár týdny bylo mnoho ebolových center Lékařů bez hranic v západní Africe zcela zaplněno. Počty pacientů se v současnosti snížily: v prvním únorovém týdnu našich 8 center přijalo celkem 10 nových pacientů, z toho žádného v Libérii.

Nad současným úbytkem případů ale vyvstává otazník. „Naše centra v Guineji byla koncem loňského května také prázdná,“ vzpomíná Claudia Evers, krizová koordinátorka Lékařů bez hranic v Guineji. „Je zcela nezbytné aktivně vyhledávat podezřelé případy, obzvlášť v přelidněných městských oblastech – dřív, než se vytvoří nové řetězce přenosu.“

Klíčové je urychleně vyhledat a sledovat ty, kdo byli v blízkém kontaktu s infikovanými pacienty, dokud u těchto lidí ještě ebola nepropukla a nezačali šířit virus dál. Na některých místech stále přetrvává silná neochota komunit, lidé nadále umírají na ebolu mimo systém zdravotnictví, některé pohřby stále probíhají tajně a nové případy se objevují na místech, kterým se epidemie zatím vyhýbala.

Strategie terénních aktivit Lékařů bez hranic považuje každý jednotlivý případ za plnohodnotnou epidemii. Naše týmy zároveň zavádějí všechny možné druhy reakce: zbudování léčebných kapacit na místě, kde se ebola objeví, zvyšování veřejného povědomí, kontrolu infekčních opatření v obydlích i zdravotnických zařízeních, rychlé převozy podezřelých případů do ebolových center a epidemiologický dohled.

„Menší počet případů eboly spolu s příchodem dalších aktérů nabízí příležitost identifikovat nové případy a postarat se o ně mnohem dříve,“ říká Maria Teresa Caciiapuoti, vedoucí mise Lékařů bez hranic v Libérii.

Lékaři bez hranic začali sledovat guinejskou prefekturu Faranah poté, co ebolové centrum v Guéckédou přijalo několik případů z této oblasti. Další vyšetřování probíhají v prefektuře Kissidougou.

Rychlé reakční týmy Lékařů bez hranic vyrazily do celého liberijského okresu Grand Cape Mount, poté co úspěšně dokončily svůj první zásah v okrese Grand Bassa. Jedna stará žena rozšířila virus z Monrovie do své odlehlé vesnice Quewein, kde brzy po příchodu zemřela. „Když jsme dorazili na místo, bylo už ve vesnici 8 nakažených lidí a dva mrtví,“ vypráví odborník na vodu a sanitaci Rob D’Hont. „Bylo zkrátka nemožné zvládnout celou vesnici se 400 obyvateli.“

Na začátku února se jeden muž vrátil z Monrovie do okresu Margibi. Doma u něj ebola propukla a muž nemoci následně podlehl. Zjistilo se, že několik lidí, kteří o něj pečovali, bylo vážně vystaveno viru. „Je to smutné, ale je dobře možné, že někteří z nich v příštích dnech také onemocní. Teď je musíme sledovat a poskytnout jim podporu,“ dodává Maria Teresa Cacciapuotti. „Musíme být flexibilní a stále se adaptovat na tuto nepředvídatelnou epidemii. Až doposud jsme byli stále o krok za ebolou – teď se konečně zdá, že ji můžeme dohnat. Rozhodně není čas na odpočinek.“