Zlomeniny, které dva týdny nikdo neošetřil. I s tím se na Haiti setkáváme

Ostrovní stát Haiti zasáhl 4. října hurikán Matthew. Čtyři týmy Lékařů bez hranic nyní vyhodnocují potřeby obyvatel a zdravotnických zařízení v pěti regionech: v Grande Anse, v Nippes, v Artibonite a na jihu a severovýchodě země. Přístup do postižených oblastí je obtížný a plný rozsah a povaha potřebné pomoci ještě není zcela jasná. Haitské úřady hlásí stovky obětí. Upozorňují však, že číslo nadále poroste. Záznam jednoho dne při práci v postižených oblastech přináší spolupracovnice Lékařů bez hranic, lékařka Danielle Perriault:

19. října 2016, Grande Anse, Haiti

Dnes ráno zamířila naše mobilní klinika do Lopina, vesnice v horách, do které se lze dostat jedině vrtulníkem. I zde, stejně jako ve většině ostatních vesnic v Grand Anse, zanechal hurikán Matthew stopy zkázy. Ulice lemují popadané stromy a sutiny. Údolí je pokryté stromy rozpůlenými vedví. Zdravotnické středisko, kde se obyvatelé ukryli před hurikánem, naštěstí přežilo.

Vzali jsme si s sebou hlavně vybavení pro ošetření otevřených infikovaných ran, zasádrování zlomenin a potřebné věci pro očkování proti tetanu.

Doba, po kterou můžeme zůstat v každé vesnici, je vždy omezená. V období dešťů je kvůli častým bouřkám obtížné podnikat lety vrtulníkem. I když do vesnice dojedeme autem, tak cesta po poničených silnicích může trvat déle než dvě hodiny. To snižuje dobu, kterou strávíme s pacienty. Musíme tedy pracovat co nejrychleji. Dnes jsme pomohli 58 pacientům, některé dny jich ale vidíme až devadesát. Naší prioritou je ošetřit otevřené rány, zlomeniny a akutní dětské případy.

Lidé s bolestivými zraněními či zlomeninami trpěli dva týdny bez léčby. Zlomeniny, ať už jednoduché, komplikované, nebo otevřené, někdy stabilizují tradiční léčitelé. Dokážete si představit utrpení lidí, kteří byli dva týdny bez péče? K mnoha lidem přesto stále nemůžeme dostat.

Před pár dny jsme dorazili do jiné vesnice. Ve zdravotnickém středisku nás přivítal jenom kněz. Všechny sestry z vesnice utekly. Ten den čekalo na ošetření mnoho lidí. Všichni jsme se snažili věnovat všem pacientům. Nakonec jsem musela poprosit kněze, aby zasádroval zlomenou nohu!

Nedostatek jídla ještě zhoršuje trauma, kterým lidé procházejí. Před několika dny jsem léčila starší ženu s vážnými popáleninami na ruce. Odmítla injekci proti bolesti. Snažila jsem se jí tedy rozptýlit a povídala jsem si s ní o rodině. Přišla o dvě děti a nyní se sama stará o dvě vnoučata. Během ošetření se obávala hlavně toho, že odejde z kliniky bez jídla pro ně.

Otevřít větší mapu