„Nejvíce nás trápí, že přichází zima a jak běžence zasáhne.“

Jota Echevarría se nedávno vrátil z Maďarska, Srbska a Chorvatska, kde v posledních týdnech týmy Lékařů bez hranic / Médecins Sans Frontières (MSF) poskytují zdravotní péči tisícům především syrských uprchlíků, kteří utíkají před válkou a snaží se dostat do srdce Evropy. Aby se dostali do země, která jim poskytne bezpečný azyl, cestují nejdříve přes Turecko a Řecko a dále pěšky či autobusem přes Makedonii a Srbsko. Echevarría popisuje odhodlání lidí, které ošetřoval a těžkosti, s nimiž se setkal při péči o pacienty v mimořádně proměnlivém kontextu.

Co teď Lékaři bez hranic dělají?

Po působení v maďarském tranzitním táboře, který nakonec úřady evakuovaly, a v Srbsku, kde, stručně řečeno, pomáháme uprchlíkům po cestě ze Srbska do Chorvatska. Pracujeme v táboře Opatovac, bývalé vojenské základně poblíž hranice, z kterého úřady vytvořily tranzitní tábor, kde uprchlíci obvykle stráví maximálně den. V tomto táboře máme kliniku. Zasahujeme ale také mimo něj, abychom mohli pomoci těm, kdo se dovnitř nedostanou a čekají na registraci. Vzhledem k tomu, že přechody hranic se stále mění a otevírají se a zavírají zcela náhodně, jsme vytvořili mobilní týmy, které dokážou do 15 minut zasáhnout a pracují i v noci.

S jakými zdravotními problémy se nejčastěji setkáváte?

Mezi dětmi, které tvoří zhruba 10 % všech putujících a zhruba čtvrtinu našich pacientů, ošetřujeme mnoho problémů dýchací soustavy a bronchitidu (kvůli tomu, že spí venku v chladném počasí), rýmu a případy průjmů. Setkáváme se také s mnoha těhotnými ženami. Mezi muži, kterých je nejvíc, jsme zaznamenali poranění způsobená dlouhou chůzí, opuchlé či pohmožděné nohy a chodidla. Mnoho lidí také trpí chronickými nemocemi, jako například cukrovkou nebo vysokým tlakem, a z různých důvodů už nemají žádné léky (protože už spotřebovali své zásoby, nebo museli svá zavazadla někde nechat nebo je ztratili). Někdy přijedou ve velmi křehkém stavu. Ale především jsou dehydrovaní, vyčerpaní z cesty, velmi, velmi unavení a zoufale potřebují psychosociální podporu.

Co s tím děláte?

Kromě základního ošetření, které můžeme nabídnout všem, kdo to potřebují, lidé často potřebují někoho, kdo by je vyslechl, komu by mohli povědět svůj příběh, kdo je pochopí. To jim pomáhá. Mějte na paměti, že v mnoha případech se snaží dostat do Německa, Dánska nebo Holandska a už překročili tolik hranic, že už ani neví, ve kterém státě jsou nebo jaký je právě den. Jediná věc, kterou mají na mysli, je: Dostat se tam, dostat se tam, dostat se tam, za jeden nebo dva dny.

Je nějaký příběh, o který se s námi můžete podělit?

Pamatuji si tisíce příběhů těch, s nimiž jsme se setkali. Řeknu jeden za všechny – o rodině z Afghánistánu s malým chlapcem, který trpěl zápalem plic a bylo nutné ho hospitalizovat. V nemocnici si ho chtěli nechat tři dny. Otec chtěl, aby s ním syn zůstal, protože byl přesvědčen, že za tři dny by už byli v Německu, kde by je mohli ošetřit. O jejich případu se dozvěděla německá média a jedna klinika v Mnichově zařídila, aby ho mohli přijmout hned, jak přijede do města. Jsou ale tisíce příběhů, tisíce jedinečných cest, každá rodina a každý jednotlivec má nějaký příběh. Ošetřili jsme 2 577 lidí ve třech státech - Srbsku, Chorvatsku a Maďarsku. To znamená 2 577 jedinečných příběhů lidí, kteří utíkají před strachem, před válkou, protože nemůžou déle snášet podmínky, ve kterých se ocitli.

Jsou mezi uprchlíky nějaké rozdíly?

Pocházejí z různých států, nejen ze Sýrie. Syřané, s nimiž se setkáváme, mají stále ještě nějaké prostředky, převaděči toho zneužívají a podvádějí je. Aby se vyhnuli Makedonii, platí nepředstavitelné částky za jízdu autobusem. Pak je převaděči vysadí v Srbsku a řeknou jim, že jsou v chorvatském Záhřebu.

Co právě teď nejvíce trápí vaše týmy?

Nejvíce nás trápí, že přichází zima a jak běžence zasáhne. Počasí se velmi rychle změnilo a v noci je už moc velká zima na to, abyste spali venku. V tuto chvíli se to nejvíce dotýká dospělých uprchlíků, děti jsou před zimou chráněné ze všeho nejvíc. Předtím, než začne zima v plné síle, by mohla přijít ještě jedna vlna uprchlíků, kteří budou Evropou procházet v příšerném chladu. Proto se bojíme, že případy problémů dýchací soustavy a podchlazení budou stoupat.