Středoafrická republika: Po 18 měsících ve vyhnanství se rodiny vracejí domů
V průběhu posledních 18 měsíců žilo 400 lidí v dobrovolném vyhnanství za zamčenou bránou a vysokými zdmi, které je oddělovaly od jejich vlastního města. Aby unikli násilí, skrývali se v areálu sídla biskupa ve středoafrickém městě Berberati. Většina z nich jsou muslimští obchodníci a jejich rodiny. V posledních týdnech se ovšem rozhodli, že už je situace dost bezpečná na to, aby se vrátili zpátky domů.
Životní podmínky uvnitř areálu byly zoufalé. Rodinám poskytoval základní zdravotní péči tým Lékařů bez hranic, který místo několikrát týdně navštěvoval s mobilní klinikou. Ti, kdo potřebovali zvláštní péči, byli odesíláni do Univerzitní nemocnice v Berberati, kde Lékaři bez hranic rovněž působí. Během osmnácti měsíců mezi únorem 2014 a červencem 2015 poskytla mobilní klinika uvnitř areálu více než 4.800 zdravotních vyšetření. Zdravotníci rozdávali s podporou Světového potravinového programu také zásoby jídla lidem, kteří v improvizovaném táboře hledali ochranu.
První skupina vysídlených obyvatel se vrátila domů do berberatského okresu Poto Poto v červenci 2015, poté co místní úřady zahájily – za podpory místních a mezinárodních organizací – „proces soudržnosti společnosti“ pro rozličné skupiny obyvatel, které v místě žijí. Na začátku srpna se domů vrátily také zbývající rodiny.
„Návrat vysídlených lidí společnost vítá,“ říká Ben, představitel obce v Poto Poto. „Je to výsledek dlouhodobé práce místních úřadů a partnerských organizací.“
Lékaři bez hranic dávali jídlo na jeden měsíc každé rodině, která odcházela. Většina lidí, kteří se skrývali v areálu, přišli o všechno. Začínat znovu jako obchodníci pro ně nebude jednoduché. Amadou, jeden z navrátilců, říká: „Jsme ohromně šťastní, že jsme zpátky ve své čtvrti. Dá to ale hodně práce, než se vrátíme na normální životní úroveň.“
Po osmnácti měsících poskytování pomoci na dvoře pozemku biskupa přijali Lékaři bez hranic s radostí, že se lidé vracejí domů. „Po roce a půl, kdy žily ve velmi nejistých podmínkách a v odtržení od venkovního světa, se tyto rodiny konečně mohou vrátit domů,“ říká Geraldine Duc, lékařská koordinátorka v Berberati. „Přestože budou muset překonat strach a znovu vybudovat to, co bylo zničeno, se jejich životy vrací zpátky do normálních kolejí.“
Na dalších místech Středoafrické republiky není situace tak optimistická a Lékaře bez hranic nadále zneklidňuje situace těch ty, kdo se skrývají v obavách o život. Například v Carnotu se už od února 2014 více než 500 lidí tísní na pozemku kostela.
Každý pátý člověk ze Středoafrické republiky je buď vysídlený v rámci země, nebo žije jako uprchlík v sousedních státech. V červenci 2015 bylo v zemi 368.000 lidí vyhnáno ze svých domovů, z toho 30.000 lidí v hlavním městě Bangui. Dalších 460.000 středoafrických uprchlíků žije v Kamerunu, Čadu a Demokratické republice Kongo.
Lékaři bez hranic ve Středoafrické republice působí od roku 1997. V současné době mají v této zemi 15 projektů. Tým Lékařů bez hranic začal v Berberati pracovat v lednu 2014, aby pomohl obětem konfliktu a zajistil jim přístup ke zdravotní péči. Pracovníci organizace působí na pediatrickém a výživovém oddělení v Univerzitní nemocnici Berberati. V roce 2015 bylo na pediatrickém oddělení přijato 2.349 dětí a 787 dětí bylo ošetřeno kvůli podvýživě. Týmy Lékařů bez hranic také podporují čtyři zdravotnická centra v okolních vesnicích a od ledna do června 2015 provedly 7.580 zdravotních vyšetření.