V Zuáře je sice klid, ale i tady je problém zajistit kvalitní lékařskou péči

Kvůli konfliktu panuje v libyjském zdravotním systému zmatek. Lékaři bez hranic proto začali poskytovat zdravotní péči lidem na západě a východě země. Situaci popsal Issiaka Abdou, koordinátor projektu ve městě Zuára, které se nachází na západě Libye.

Co přivedlo Lékaře bez hranic do Zuáry?

Situace v Zuáře je trochu jiná než ve zbytku Libye. V tomto pobřežním městě, které se nachází nedaleko hranic s Tuniskem, žije 45 000 obyvatel. Je to oáza klidu. Přesto je důležité nezanedbat zdravotní péči ani zde. V září loňského roku začali Lékaři bez hranic podporovat Námořní nemocnici v Zuáře, kde chyběly léky i školený personál. Stejně jako jinde v Libyi, i tady mnoho zkušených zdravotnických pracovníků uteklo. Práci zdravotních sester a bratrů tak musejí zastat zdravotničtí asistenti.

Abychom zmírnili nedostatek kvalifikovaného medicínského personálu, pořádali jsme v nemocnici od září do února školení. Náš technik také opravil rozbité zdravotnické vybavení. Mohli jsme pak začít podporovat polikliniku v Jedi Ibrahim a Abu Kamaš, kde poskytujeme konzultace dětem mladším patnácti let. Akutní případy nyní ošetříme přímo v Abu Kamaš, ty nejkritičtější převážíme do Zuáry. Největším problémem v Libyi jsou finance. Platíme našim zaměstnancům na obou poliklinikách, protože nedostali dva až tři měsíce žádný plat. Většina zdravotnických center a nemocnic nemá dost peněz na nákup léků ani na zaplacení personálu.

Lékaři bez hranic rozšířili své aktivity i mimo Zuáru. Byl to těžký úkol?

V Zuáře je sice klid, ale hned o kousek dál panuje veliké napětí. Na východě, na cestě mezi Sabrátou a Tripolisem, se velmi často odehrávají ozbrojené konflikty. Hodinu jízdy na západ je zase hranice s Tuniskem, která bývá často zavřená z bezpečnostních důvodů a kvůli pašerákům. Na jih od Zuáry, kterou obývají Berbeři, se nacházejí území obývaná Araby. Ta jsou zcela nepřístupná kvůli velikému napětí mezi kmeny.

Až do počátku dubna byla kvůli zátarasům na cestě zavřená silnice ze Zuáry do Al-Džamílu, který je vzdálený jen 8 km. Nakonec ji ale znovu otevřeli a na konci dubna jsme mohli začít podporovat pediatrické oddělení v Al-Džamílu. Poskytujeme tam primární a sekundární péčí dětem mladším patnácti let. Náš zdravotnický tým školí zdravotníky a záchranáře ve zvládání nejrůznějších situací a na oddělení také dodává léky.

Nacházejí se v oblasti také vnitřně vysídlení obyvatelé?

Přesuny obyvatelstva jsou častější na východě – poblíž Misuráty a dál směrem k Benghází – protože tam se odehrává více ozbrojených konfliktů. Přichází sem ale také lidé ze Súdánu, Nigerie, Mali a dalších zemí západní Afriky. Obvykle putují přes Niger a skončí v jednom z přístavních měst jako je Misuráta, Tripolis, Tobruk, Závíja nebo Zuára. Pracují a snaží se našetřit peníze, aby se mohli vydat na lodi přes Středozemní moře do Evropy, nebo zůstávají a posílají peníze svým rodinám.

Zdejší úřady ale zformovaly četu maskovaných mužů, kteří se snaží převaděče dopadnout. Od začátku roku Zuáru nikdo neopustil. Přítomnost migrantů na místě je viditelná. Jsou vyhledávaným zdrojem levné pracovní síly a stávají se pouličními prodavači. Spí v opuštěných polorozpadlých domech bez sanitačních zařízení a jsou velmi zranitelní. Vodu si musejí kupovat. Přestože zdravotní péče je v Libyi bezplatná, nemají na ni nárok a za ošetření musejí platit. Plánujeme rozšířit naše konzultace na klinice v Jedi Ibrahim i na dospělé, aby zdravotní péče byla dostupná i jim.

Zobrazit větší mapu