Deset let po zemětřesení na Haiti: zdravotnický systém je opět na hranici kolapsu

Port-au-Prince, 10. ledna 2020 – V neděli 12. ledna uplyne deset let od zničujícího zemětřesení na Haiti. Lékaři bez hranic si při této příležitosti připomínají oběti přírodní katastrofy a zároveň upozorňují na současnou situaci a zhoršující se lékařskou péči v zemi. Kvůli nedostatku personálu, léků, kyslíku, krve a pohonných hmot mají zdravotnická zařízení problém poskytovat pacientům základní služby, uvádí organizace ve své nové zprávě nazvané „Haiti deset let poté“.

„Ničivé zemětřesení zabilo tisíce lidí, miliony jich připravilo o domov a zničilo přes šedesát procent haitského zdravotnického systému, který nebyl příliš funkční ani před tím,“ přibližuje Hassan Issa, vedoucí mise francouzské sekce Lékařů bez hranic na Haiti. „Deset let poté je zdravotnický systém opět na pokraji kolapsu,“ dodává s tím, že většina humanitárních zdravotnických organizací odešla a v zemi eskaluje politická a ekonomická krize.

Julie Remy

Provizorní venkovní chirurgické zázemí. 

Zemětřesení o síle sedmi stupňů zdevastovalo Haiti 12. ledna 2010. Lékaři bez hranic v zemi tehdy působili už devatenáctým rokem, během přírodní katastrofy zemřelo dvanáct jejich zaměstnanců. Dvě ze tří zdravotnických zařízení organizace otřesy vážně poškodily. Potřeby Haiťanů byly enormní a urgentní, Lékaři bez hranic tam proto zahájili jednu ze svých největších krizových operací. Během prvních deseti měsíců ošetřili více než 350 tisíc lidí postižených zemětřesením.

Haiti se během poslední dekády podařilo z následků přírodní katastrofy v řadě ohledů zotavit, jizvy po ní však zůstávají a jsou citelné. Navíc od července 2018 se země potýká s prohlubující se politickou a ekonomickou krizí, kterou podnítilo prudké zvýšení cen pohonných hmot.

Zdravotnická střediska  a to včetně těch, která provozují Lékaři bez hranic – mají od té doby problém poskytovat potřebnou péči pacientům. Chybí jim léky, kyslík, krev, pohonné hmoty i zaměstnanci.

V roce 2019 bylo Haiti řadu měsíců paralyzováno, ulice blokovaly barikády z hořících pneumatik, kabelů a dokonce zdi postavené narychlo během noci. Bránily mimo jiné v pohybu sanitek, zdravotnického personálu, materiálu i samotných pacientů.

Pro velkou část obyvatel jsou také příliš drahé výdaje spojené se zdravotní péčí. Například ceny léků v roce 2019 vzrostly o 35 procent, uvádějí Lékaři bez hranic ve své nové zprávě nazvané „Haiti deset let poté“, která upozorňuje na problémy, s nimiž se zdravotnická zařízení v této zemi v současné době potýkají. Celou zprávu najdete v angličtině zde.

Mezinárodní podpora je z velké části pryč

Pohotovostní stabilizační středisko Lékařů bez hranic v Martissant, části hlavního města Port-au-Prince, přijalo loni v průměru 2 450 pacientů měsíčně. Deset procent z nich mělo střelné nebo tržné rány či jiná násilím způsobená zranění. Nemocnice organizace zaměřená na léčbu popálenin v části Drouillard v Port-au-Prince měla nejvíce pacientů v září, kdy přijala 141 lidí se závažnými popáleninami, primárně způsobenými nehodami. Klinika Lékařů bez hranic v oblasti Delmas pro oběti sexuálního a genderově motivovaného násilí během tohoto období zaznamenala naopak pokles počtu pacientů - bylo pro ně příliš těžké se do zdravotnického zařízení dostat.

Krize v zemi má citelný dopad i na zdravotnický systém na venkově. Například v Port-à-Piment, které leží v departmentu Sud, Lékaři bez hranic dlouhodobě podporují pohotovostní péči a služby v oblasti péče o matku a dítě. Ve vážných případech, kdy je nutná hospitalizace, má nyní organizace problém najít otevřené zařízení, kam může pacienty převézt. Hlavní nemocnice i krevní banka departmentu byly po říjnovém rabování uzavřeny a stále nejsou plně funkční. Převoz pacientů v kritickém stavu tak trvá až pět hodin, než Lékaři bez hranic najdou nemocnici, která může takové případy přijmout.

V departmentu Nord musela organizace kvůli špatnému přístupu a nedostatku paliva pozastavit plánované otevření dvou klinik pro oběti sexuálního násilí.

Lékaři bez hranic, kteří poskytují zdravotní péči bezplatně, v listopadu znovu otevřeli traumatologické centrum s padesáti lůžky v Tabarre – městské části Port-au-Prince. Jen během prvních pěti týdnů centrum přijalo 574 pacientů, 150 lidí mělo zranění ohrožující život – 57 procent z nich rány způsobené střelbou. Organizace rovněž navýšila pomoc ministerstvu zdravotnictví, a to mimo jiné poskytnutím zdravotnického vybavení a materiálu nebo školením personálu v hlavní veřejné nemocnici v Port-au-Prince. Podporuje také nemocnici v Port Salut a dalších deset zdravotnických center napříč zemí.

Julie Remy

Operační sál nemocnice v Tabarre.

„Mezinárodní podpora, které se zemi po zemětřesení dostalo, nebo ji byla přislíbena, je nyní z velké části už pryč nebo se nikdy neuskutečnila. Mediální pozornost se odklonila jinam, zatímco se každodenní život Haiťanů stává stále více nejistým kvůli prudkému růstu inflace, nedostatku pracovních příležitostí a pravidelně propukajícímu násilí,“ podotýká Sandra Lamarque, vedoucí mise belgické sekce Lékařů bez hranic.

U příležitosti desetiletého výročí zemětřesení na Haiti tak Lékaři bez hranic žádají mezinárodní společenství, aby věnovalo pozornost současné situaci a nedostatku lékařské péče v této zemi.