Evakuace řeckých uprchlických táborů je v důsledku šíření onemocnění Covid-19 důležitější než kdy jindy
Atény/Praha, 13. března 2020 – Přeplněnost a otřesné životní podmínky pro lidi v uprchlických táborech na řeckých ostrovech představují dokonalou živnou půdu pro vypuknutí nákazy Covid-19, varují Lékaři bez hranic. Nehygienické prostředí, neadekvátní sanitační zařízení a omezená lékařská péče – to všechno jsou faktory, které vysoce zvyšují riziko šíření viru, pakliže by mu byli obyvatelé táborů vystaveni.
„V některých částech tábora Moria je jen jeden vodovodní kohoutek na 1300 lidí a k dispozici není žádné mýdlo. Pěti či šestičlenné rodiny musí spát na prostoru velkém maximálně 3 m2. To znamená, že doporučená opatření proti šíření viru jako je časté mytí rukou a nesdružování se ve velkých skupinách jsou v těchto podmínkách nemožné,“ vysvětluje lékařka Hilde Vochten, zdravotnická koordinátorka Lékařů bez hranic v Řecku.
Po celém světě vlády jednotlivých států ruší společenské události a zakazují shromažďování větších skupin obyvatel. Lidé zavření v táborech na řeckých ostrovech však nemají na výběr. Jsou nuceni žít ve stísněných prostorech. Jejich zdraví je proto v nebezpečí. Virové onemocnění Covid-19 představuje jednu z nejvíc aktuálních hrozeb, které tito lidé čelí. Kvůli podmínkám, ve kterých žijí, jsou zranitelnější než zbytek populace.
„Jsme v kontaktu s místními zdravotnickými úřady, abychom mohli společně koordinovat nezbytné aktivity včetně sdílení informací a managementu jednotlivých případů, ať už se jedná o místní obyvatele či žadatele o azyl,“ dodala Vochten. „Musíme být ale realističtí, v takových táborech – jako jsou ty na ostrovech Lesbos, Chios, Samos, Leros či Kos – by nebylo možné dostat propuknutí nákazy pod kontrolu. Do dnešního dne jsme neviděli žádný nouzový plán, jak se o lidi postarat a ochránit je v případě propuknutí nemoci.“
Ze strany zdravotnických úřadů se však plán stále očekává. Měl by zahrnovat opatření pro prevenci a kontrolu infekcí, osvětové aktivity i zrychlený postup při identifikování a případné izolaci případů s mírnými příznaky nemoci. Důležité je také zavedení krizových postupů ve chvíli, kdy by se objevil pacient v kritickém stavu.
Pokud tato opatření nevejdou co nejdříve v praxi, nutnost evakuace táborů na řeckých ostrovech bude urgentnější než kdy dříve. Žijí tam desítky tisíc lidí, což je důsledek současné evropské politiky. Taková politika byla vždy nezodpovědná, nyní už je ale na hraně zločinu, pakliže nebudou opatření na ochranu tamních lidí přijata.
Na řeckých ostrovech zůstává momentálně v pěti různých tzv. hotspotech zadrženo 42 000 žadatelů o azyl. Myšlenka na evakuaci těchto lidí se může zdát v dobách pandemie jako strašidelná. Nutit je zůstat v přeplněných, nechráněných a nehygienických táborech je však na hraně zločinu. Evropské společenství i řecká vláda by měly začít jednat a přemístit většinu těchto žadatelů o azyl do odpovídajícího prostředí. A to dříve, než bude pozdě.
Lékaři bez hranic otevřeli svůj první řecký projekt v roce 1991. Zdravotní a humanitární péči žadatelům o azyl a migrantům v Řecku poskytují od roku 1996. V roce 2014 organizace své aktivity v zemi rozšířila, aby dokázala pokrýt potřeby zvyšujícího se počtu žadatelů o azyl, uprchlíků a dalších lidí na útěku. Od roku 2016 poskytly týmy Lékařů bez hranic na místě služby v oblastech základní zdravotní péče, léčby chronických onemocnění a reprodukčního zdraví, fyzioterapie a klinické psychologické i psychiatrické péče.