Když nejde elektřina na misi v Jižním Súdánu

Barbora Janíková se v únoru vrátila z mise Lékařů bez hranic v Jižním Súdánu, kde působila jako architektka. Spolu se svými kolegy si musela poradit s výpadkem elektrického proudu, který ohrozil zásoby léků.

„Základna Michaelovi. Základna Michaelovi.“

„Ano, základno.“

„Přepni na druhý kanál.“

Převalím se na druhý bok, opatrně prostrčím ruku pod moskytiérou, kterou jsem před spaním po celém obvodu postele pracně zastrkala pod matraci, a rozsvítím displej telefonu, který mi leží na židli vedle postele.

2:30 ráno.

„Michaele Maurovi. Michaele Maurovi.“

„Ano, Michaeli.“

„Přepni na druhý kanál.“

Něco se děje.

„Mauro Walesovi. Mauro Walesovi“

„Ano, Mauro.“

„Přepni na druhý kanál.“

Teď jsem už trochu překvapená. Proč by si náš hlavní logistik volal jako posilu zásobovacího manažera? Převaluji se v posteli a poslouchám, jestli se ozve z vysílačky ještě něco. Přemýšlím, jestli mám vstát a podívat se, co se děje. Když se však hodnou chvíli nic dalšího neozve, zase usnu.

Jako architektka oficiálně totiž nepatřím do logistického týmu. Jsem tu proto, abych navrhla a řídila stavbu malé kliniky v jednom z našich terénních programů. Vzhledem k povaze mojí práce jsem se ale do týmu logistiků nakonec zařadila.

Brzy ráno zamířím do naší společné jídelny, kde si všichni připravujeme snídani. Ihned se dozvídám, že za noční vysílačkovou konverzaci mohl výpadek elektřiny. Způsobil ho problém s generátorem.

„A zjistili jste, co je to za problém?“ ptám se našeho hlavního logistika, který očividně větší část noci nespal.

„Ne, displej ukazuje jen nějakou podivnou zprávu, ale nevíme, co s tím dělat. Zatím jedeme na druhý generátor, ale nemůžeme ho nechat puštěný pořád.“

Záložní baterie a generátory

Během dopoledne vypadne i druhý generátor.

„Můžeš nám pomoct?“ ptá se mě Mauro.

Dokumentace na tender, kterou připravuji, abychom mohli nějakým transparentní způsobem vybrat zhotovitele stavby, může chvíli počkat.

Všichni si uvědomujeme, že dlouhodobější výpadek proudu by byl velký problém. Na základně by sice přímo neohrozil žádné pacienty, ale máme tu umístěnou hlavní lékárnu projektu. Klimatizace a chladničky slouží k uskladnění nejchoulostivějších léků a vakcín. Bez elektřiny budou fungovat jen pár hodin, dokud vydrží záložní baterie.

Vzhledem k tomu, že stále nevíme, kde je problém, nemůžeme se na těch pár hodin záložních baterií spoléhat. Kromě toho velmi brzy zjišťujeme, že vypadla i počítačová síť, protože její záložní baterie vydrží jen asi půl hodiny.

Vyndáváme a rozmísťujeme malé záložní generátory na strategická místa tak, aby se z nich dala napájet nejdůležitější infrastruktura – jeden před serverovou místnost, jeden před lékárnu a jeden k rádiové místnosti. Komunikace a nabíjení záložních baterií pro vysílačky, které všichni z bezpečnostních důvodů pořád nosíme, musí fungovat neustále.

Přichází na řadu Google

Je jedna hodina odpoledne. Domluvený čas, kdy se s námi mají spojit týmy, které jsou dnes v terénu. Jsou dva, ale ani jeden nevolá.

Kontrolujeme satelitní anténu – tam problém není. Pak jednotlivé satelitní sety – NO SIGNAL ukazuje se na všech.

„Máte někdo zkušenost s tímto typem satelitních telefonů?“

„Ne, nikdo.“

Takže přichází na řadu Google. Internet už totiž naštěstí funguje na záložní napájení. Zjišťujeme, že tenhle typ by měl mít ještě nějakou zesilovací anténu. Po chvíli hledání ji nakonec objevujeme na jednom ze stromů.

Napájená samozřejmě není přes záložní baterie, ale přímo ze sítě, takže fungovat nemůže. Rychle přes prodlužovačku připojujeme malou krabičku k jednomu ze záložních generátorů.

BASE 1, ukazuje displej. Sláva. I spojení s terénními týmy se nám nakonec povede navázat. Zdá se, že všechno jsme v nouzovém režimu konečně zabezpečili a můžeme začít zjišťovat, kde je problém.

Létající elektrikářka

Na telefonu máme naši létající elektrikářku. Říká se jí létající (nebo v angličtině flying) protože „přelétává“ mezi našimi projekty v Jižním Súdánu a pomáhá v nich řešit problémy s elektřinou. Zrovna pracuje jinde, ale celé odpoledne se nám snaží poskytnout alespoň online pomoc a rady.

Multimetrem postupně proměřujeme všechna spojení, ale stále nic. S blížícím se večerem víme, že musíme ještě vyřešit bezpečnostní osvětlení kolem areálu. Nakonec se rozhodneme vyřadit část okruhů, které napájejí méně důležité části základny jako ubytování a některé společné prostory, a risknout nahození jednoho z generátorů.

Běží! I za další hodinu. Vypadá to slibně. Už za tmy rozmístíme záložní přenosná světla a připravíme jeden z malých generátorů, abychom v případě potřeby mohli zapojit záložní bezpečnostní osvětlení. Všichni ale doufáme, že generátor přes noc vydrží.

Před spaním kontroluji, jestli mám dostatečně nabitou baterii vysílačky. Přepínám na kanál čtyři, který všichni nezdravotníci používáme jako noční frekvenci. Na cestu do postele ve svém tukulu (hliněná kuželovitá chatka) si svítím čelovkou. Pečlivě zastrkuji moskytiéru pod matraci a doufám, že generátor dnes v noci vydrží běžet a zítra se nám podaří zjistit, co se stalo.

Následujících pár dní s napájením stále bojujeme. Generátory vždycky z nějakého podivného důvodu vypadnou v tu nejméně vhodnou dobu. Už máme ale alespoň zaběhnutý nouzový režim, na který dokážeme přejít během několika minut. Nakonec trvale odpojujeme některé spotřebiče i okruhy, a tak se nám síť podaří stabilizovat.

Všichni jsme ale moc rádi, když následující týden dorazí létající elektrikářka a začne problém komplexně řešit.