Keňa: Kdysi největší uprchlický tábor světa zavírá, stovky tisíc lidí čelí nejistotě

Nairobi/Praha, 9. prosince 2021

• Keňská vláda plánuje v červnu 2022 uzavřít komplex uprchlických táborů v Dadábu (Dagahaley, Ifo and Hagadera).  Mnoho lidí se v něm narodilo a nezná život za jeho hranicemi.
• V Keni uprchlíci nemohou legálně pracovat, ani se volně pohybovat. Jsou izolovaní
  v táborech a závislí na humanitární pomoci.  
• Nedávné přijetí keňského zákona o uprchlících by mohlo těmto lidem zaručit větší integraci do společnosti, zahrnuti by však měli být všichni uprchlíci bez rozdílu.
• Uprchlické tábory vznikly před 30 lety pro Somálce, kteří prchali před občanskou válkou ve své zemi. Když tato trojice zařízení v minulosti hostila zhruba půl milionu lidí, byla považována za největší uprchlický tábor světa. Dnes jich tam žije přes 230 tisíc.

„Plánované uzavření táborů v červnu příštího roku by mělo být příležitostí k tomu, aby se urychleně našlo dlouhodobé řešení uprchlické situace,“ říká Dana Krause, ředitelka Lékařů bez hranic v Keni. „Uprchlíci – v drtivé většině Somálci – v současnosti čelí tenčící se humanitární pomoci a omezeným možnostem vést bezpečný a důstojný život. Mnoho z nich v Dadábu vězí již tři desetiletí.“

Světový potravinový program v září varoval, že pokud nezíská další finanční zdroje, bude muset ukončit distribuci potravin do konce tohoto roku. „Nejvíce se bojíme toho, že uzavření táborů bez nabídnutí dalších možností uprchlíkům by mohlo vést k humanitární katastrofě,“ varuje Jeroen Matthys, projektový koordinátor Lékařů bez hranic v jednom ze tří táborů Dadábu.

Jak dál

V nové zprávě Lékaři bez hranic naléhají na Keňu a její mezinárodní partnery, aby dostáli svým závazkům vyplývajícím z globálního paktu o uprchlících z roku 2018, a umožnili tak somálským uprchlíkům začlenit se do keňské společnosti, nebo přesídlit do zahraničí.

Ze zprávy organizace vyplývá, že počet uprchlíků, kteří se dobrovolně vrátili z Keni do Somálska, za poslední tři roky výrazně klesl. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) udává, že zatímco v roce 2018 jich bylo 7,5 tisíce, v roce 2020 se jednalo o méně než 200 lidí. To odpovídá rostoucímu násilí, vysídlení a suchu v Somálsku, což potvrzuje i třicetiletá žena žijící v uprchlickém táboře: „Vrátila jsem se do Somálska. Tam mě svázali a unesli. Al Šabáb unesl i mého syna. Nemůžete mi přikázat, abych se vrátila. Nechte mě usídlit se tady, kde mohu mít aspoň trochu klidu, protože jsem stále traumatizovaná z toho, co se nám stalo.“

Nabídky na přesídlení z bohatších zemí mezitím z velké části ustaly. Uprchlíci proto většinou nemají jinou možnost než zůstat v Keni, kde mají omezená práva — nemohou pracovat, studovat nebo se pohybovat mimo komplex táborů.

Nedávné přijetí uprchlického zákona v Keni by mohlo vést k větší integraci uprchlíků do společnosti. Záleží však na tom, zda se tento zákon bude týkat všech uprchlíků, včetně Somálců. Právě ti představují většinu lidí v táborech. Než vláda tato místa zruší, mohla by zvolit cestu několika postupných fází, např. rozvolnit omezení, aby se uprchlíci mohli před uzavřením táborů osamostatnit. Také humanitární organizace by tím získaly čas vymyslet funkční přechodové strategie. Mnoho lidí v táborech například trpí chronickými zdravotními problémy a bude potřebovat stálý přístup k lékařské péči.

 „Keňa stojí před jednoduchým rozhodnutím — nechat tyto lidi propadnout do ještě větší nejistoty, nebo podpořit jejich práva tím, že jim umožní studovat, pracovat a volně se pohybovat,“ vysvětluje Krause. „Donorské státy by také měly vzít kus zodpovědnosti na sebe a navýšit rozvojovou pomoc mířící do Keni, aby země mohla uprchlíkům zajistit přístup k veřejným službám.“

Lékaři bez hranic poskytují zdravotnickou pomoc uprchlíkům téměř po celou dobu existence táborů v Dadábu. Současné programy probíhají v táboře Dagahaley, kde organizace zprostředkovává všeobecnou lékařskou péči. Provozuje tam dvě zdravotnická střediska a nemocnici se stovkou lůžek. Týmy Lékařů bez hranic také poskytují péči v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví — včetně urgentních porodnických zákroků, lékařské i psychologické pomoci přeživším sexuálního násilí, péče o pacienty s diabetem nebo paliativní péče. Jen loni Lékaři bez hranic průměrně za měsíc uskutečnili 12,5 tisíce konzultací, přijali 720 pacientů a za rok asistovali u téměř třech tisíc porodů.