Konflikt v Tigraj. Tisíce lidí prchají před násilím z Etiopie do Súdánu
Konflikt v oblasti Tigraj na severu Etiopie ohrožuje statisíce lidí. Desítky tisíc z nich prchají do sousedního Súdánu, kde podmínky pro ně nejsou vůbec dobré. Pomáháme jim na súdánských hranicích i v jediném designovaném fungujícím uprchlickém táboře. Pokud bude konflikt nadále eskalovat, mohl by destabilizovat nejen Etiopii, ale i celý region.
Na začátku listopadu se vyostřil tehdy už týdny trvající konflikt mezi federální vládou Etiopie a vládnoucí stranou v oblasti Tigraj na severu země. V oblasti je vyhlášený půlroční nouzový stav a nefunguje žádná telekomunikace. Před vypuknutím konfliktu tam 600 000 obyvatel záviselo na potravinové pomoci.
Podle OSN by tento konflikt mohl zasáhnout až devět milionů lidí, kteří žijí v Tigraj a příhraničních oblastech. Zhoršující se situace může destabilizovat nejen Etiopii, ale i celý region, což by mělo katastrofální následky. Zatím před násilím uprchly desítky tisíc lidí do sousedního Súdánu, ale odhaduje se, že by jejich počet mohl vzrůst až na jeden milion. Humanitární organizace do oblasti Tigraj nemají přístup. Naše týmy pomáhají lidem na útěku na súdánských hranicích.
Prohlížíme je v improvizované klinice na súdánských hranicích u vesnice Hamdayet, kudy prochází většina z nich. Kontrolujeme jejich celkový zdravotní stav a zda nejsou podvyživení. Poskytujeme okolo 300 konzultací denně. Většina pacientů trpí záněty dýchacích cest, malárií nebo průjmem. Mnoho z nich potřebuje léčbu chronických onemocnění, jako je tuberkulóza. Někteří byli zranění nebo zažili násilí.
Mnoho z nich popisuje, jak rychle a znenadání museli opustit své domovy, bez možnosti si cokoliv sbalit na cestu. Byli nuceni všeho nechat a hodiny i dny jít pěšky drsnou, suchou krajinou, než dorazili do Hamdayet. Většina příchozích teď přebývá v okolí hranic a chybí jim čistá voda, jídlo, hygienická zařízení i příbytky. Mnoho lidí musí spát venku u cest, pod stromy nebo na místním tržišti. Některé hostí místní obyvatelé.
Další lidi na útěku odváží po kontrole a registraci u OSN autobusy do Um Rakuba, jediného pro ně určeného fungujícího uprchlického tábora v Súdánu. Cesta od hranic trvá sedm až osm hodin. Tábor má kapacitu 10 000 lidí a už je v něm více než 8 000. Panují v něm příšerné hygienické podmínky. Není tam dostatek záchodů a lidé musí vykonávat potřebu venku. Diskutuje se o tom, že se postaví další tábor, protože počet uprchlíků stoupá.
Naše klinika v táboře Um Rukuba jen mezi 19. a 23. listopadem poskytla 453 konzultací. Většina pacientů trpí průjmem nebo zánětem močového měchýře. Dva lidé se střelnými ranami museli být převezeni do jiného zdravotnického zařízení. Někteří trpěli podvýživou nebo psychickými potížemi způsobenými traumaty z násilí v Tigraj nebo z cesty do Súdánu.
„V Tigraj se lidé schovávají v buši, staří i mladí. Nejtěžší na tom je, že nemáme žádné peníze, nic na vaření. Nikdo si nic z domova nepřinesl,“ řekl nám jeden z uprchlíků, mladý etiopský muž. „Museli jsme odejít. Přišel jsem s dvěma páry kalhot. Předtím než válka začala, nefungovala elektřina, mobilní síť ani banky. Všechno bylo zavřené. Mám peníze tam, ale ne tady.“