Konžská demokratická republika: Spalničky a sexuální násilí ničí životy tisíců lidí
Lékaři bez hranic poslali v prosinci svůj tým do oblasti Bogose-Nubea v provincii Jižní Ubangi. Potřeby pacientů, se kterými se tam setkali, byly obrovské. Během pouhých pár týdnů Lékaři bez hranic ošetřili 5 tisíc lidí se spalničkami — v drtivé většině šlo o děti. Aby rychle zastavili šíření nemoci, naočkovali 70 tisíc dětí. Dále tým zamířil do sousední provincie Severní Ubangi, kde byla situace ve zdravotnickém centru Bosobolo také kritická.
„Pomohli jsme ošetřit přes 1 200 pacientů,“ uvádí Faustin Igulu, vedoucí projektu Lékařů bez hranic ve městě Bosobolo. „Kapacita místní nemocnice byla rychle naplněná, takže jsme zařídili další lůžka pro dětské pacienty. Někteří z nich byli ve velmi pokročilé fázi nemoci, která bývá spojená s podvýživou.“
Organizace tam také spustila očkovací kampaň pro 66 tisíc dětí. V této práci pokračuje a snaží se teď dostat i k těm, které žijí v těžko dostupných oblastech. Dále týmy Lékařů bez hranic vyškolily konžské zdravotníky, aby dokázali rozpoznat rané fáze nemoci, a lépe ji tak podchytili. Nicméně tamní personál má jen omezené zdroje, které neodpovídají skutečným potřebám pacientů. „Mají k dispozici jen jednu motorku, která navíc ani nefunguje. Jak pak mohou na očkovací kampaň dohlížet? Jak mají vakcíny dopravit do vzdálených vesnic? Je to velmi komplikované,“ dodává Igulu.
Spalničky jsou onemocnění virového původu šířící se kašlem, kýcháním nebo přímým kontaktem se sekretem z nosní dutiny nebo hrtanu nakaženého. Nemocné děti mohou čelit vážným komplikacím. Spalničky totiž doslova vymažou jejich imunitní paměť, což je může ohrozit na zdraví i v následujících letech. Existují přitom cenově dostupné vakcíny, které zaručují 85% účinnost a očkované chrání desítky let.
„Spalničky jsou nejnakažlivější nemocí na světě, skoro desetkrát více než covid-19,“ říká Anthony Kergosien, koordinátor krizového týmu Lékařů bez hranic. „Vyhrát v zemi boj s tímto zabijákem vyžaduje dvěma dávkami naočkovat 95 % dětí a pravidelně uskutečňovat lokální očkovací kampaně zaměřené na ty, co propadly sítem a naočkované nebyly. Často to jsou ty děti, které žijí v těžko dostupných oblastech. Od toho jsme ale ještě hodně daleko.“ Nedostatečně vybavený zdravotnický systém nemůže zajistit stálou a kvalitní péči. Zdravotníci navíc musejí čelit bezpečnostním rizikům.
Zemi, konkrétně město Boga na severovýchodě, sužuje ještě jiná krize — opakované sexuální násilí. Jen během prvních dvou měsíců tohoto roku Lékaři bez hranic ošetřili 67 obětí sexuálního násilí. „Ozbrojenci tyto ženy napadají na silnicích nebo na polích, kde pracují,“ vysvětluje Amande Bazerolle, krizová koordinátorka Lékařů bez hranic, která strávila několik týdnů v provincii Ituri. „Jsou k smrti vyděšené se na pole vrátit, ale některé to i tak dělají. Riskují, aby uživily své rodiny. Nemají na výběr.“ To, že jsou pole, která jsou pro tylo lidi primárním zdrojem obživy, opuštěná, jen zhoršuje míru podvýživy a závislost těchto lidí na potravinové pomoci.
Tyto příběhy žen jsou navíc jen špičkou ledovce dalšího násilí, kterému obyvatelé Ituri čelí. Vraždy, vyrabované vesnice i nemocnice jsou tam běžnou věcí. „Zdravotnictví je v troskách. Přes 70 zdravotnických center bylo vyrabováno nebo zničeno, a tisíce lidí tak zůstaly bez přístupu ke zdravotní péči. Tohle je prostě katastrofa,“ říká Frédéric Lai Manantsoa, vedoucí mise Lékařů bez hranic v Konžské demokratické republice.
Vzhledem k takto komplexní krizi, která v provincii ohrožuje skoro 3 miliony lidí, je jasné, že pomoc poskytovaná Lékaři bez hranic dokáže potřeby ve městě Boga pokrýt jen částečně. Humanitární organizace v regionu začínají být vůči rozsáhlému a systematickému užívání násilí bezmocné. „Je nejvyšší čas, aby každá strana zapojená do konfliktu přijala zodpovědnost vůči budoucnosti lidí, kteří před sebou momentálně žádnou nevidí,“ myslí si Lai Manantsoa.