Lékaři bez hranic: Mechanismus COVAXu pro rovný přístup vakcín proti covidu-19 selhává

Praha/Damašek, 5. května 2022

• Jedním z nástrojů mezinárodního programu COVAX je tzv. mechanismus „humanitárních rezerv“ (Humanitarian Buffer). Má jít o flexibilní program očkování proti covidu-19, jehož cílem je zajistit rovný přístup k vakcínám.
• Chránit má především osoby, které se ocitají v humanitárních krizích a jsou vyloučené z vnitrostátních očkovacích plánů.
• Čerstvá zkušenost Lékařů bez hranic s tímto mechanismem v Sýrii však poukazuje na to, že má spoustu chyb a neplní svůj účel.
• Organizace proto zapojené strany ‒ včetně WHO, UNICEFu a GAVI (Globální aliance pro očkování) ‒ vyzývá, aby co nejrychleji podnikly kroky k zefektivnění mechanismu. Ti, na které nejvíce dopadá jeho nefunkčnost, jsou lidé, kteří pomoc nejvíce potřebují.

Na podzim roku 2021, když ve světě zasaženém pandemií převládala varianta Delta, Lékaři bez hranic zaznamenali prudký nárůst počtu pacientů s covidem-19 v oblastech Tell Abyad a Ras Al Ain. Na tomto syrském území, momentálně kontrolovaném Tureckem, žije 156 tisíc lidí. Kvůli svému statusu však nespadá do přeshraničního systému OSN pro dodávky humanitární pomoci, ani nefiguruje v syrském národním očkovacím plánu.

Lékaři bez hranic se proto obrátili na OSN, pod kterou spadají rezervy vakcín pro místa zasažená humanitárními krizemi s tím, že chtějí ve spolupráci se syrskou neziskovou organizací Al Ameen spustit imunizační kampaň. Přestože žádost byla schválena zhruba šest týdnů poté, Lékaři bez hranic se museli potýkat s netransparentním a těžkopádným právním rámcem, který na humanitární organizace pracující v terénu uvalil přílišné závazky. Následovaly měsíce zdlouhavých smluvních sporů. Turecké úřady nakonec přistoupily k alternativnímu řešení a Lékařům bez hranic i organizaci Al Ameen vzaly možnost imunizační kampaň uspořádat. Lidé tedy v závěru naočkovaní budou, což je dobrá zpráva. Kdyby ale mechanismus fungoval lépe, mohli jej dostat už před několika měsíci, kdy jejich potřeba byla akutní.

Řada překážek

„Aby tento mechanismus plnil svůj účel, musí umožnit včasný zásah a přitom být praktický a fér pro všechny partnery,“ říká Sarah Chateau, manažerka programu Lékařů bez hranic v Sýrii. „Když jsme začali jednat s partnery COVAXu, uvědomili jsme si, že tomu tak rozhodně není. Jen pro představu, byl nám například odepřen přístup k právním dokumentům ohledně nákupu vakcín. Ty pro nás ale byly zásadní, abychom dokázali zvážit rizika, která se k této spolupráci vázala.“

Další významnou překážkou bylo značně nerovnoměrné rozdělení zodpovědností v původní verzi dohody o zásobování vakcínami. Někteří členové mechanismu „humanitárních rezerv“  chtěli na Lékaře bez hranic přenést část své odpovědnosti a zároveň jim znemožnit se v případě ztrát či nároků třetích stran nechat odškodnit. Příliš smluv a zainteresovaných stran ve výsledku vedlo k tomu, že nikdo nenesl celkovou zodpovědnost za funkčnost mechanismu.

Mechanismus potřebuje rychlou změnu

„Po více než čtyřech měsících diskuzí jsme byli krok od podepsání vyváženější, i když ne perfektní, dohody. Turecká strana se ale mezitím rozhodla zařídit se po svém,“ dodává Sarah Chateau s tím, že tento mechanismus „humanitárních rezerv“ COVAXu má potenciál podpořit miliony lidí, hlavně těch žijících v těžko dostupných oblastech.

„K březnu 2022 bylo dle dostupných informací v rámci tohoto mechanismu schváleno zhruba 2,5 milionu vakcín k dodání. I když jsou další žádosti v procesu schvalování, stále se jedná jen o malý zlomek dávek, o kterých se na začátku roku v rámci mechanismu jednalo. Cílem bylo zajistit jich celkem 155 milionů. V zájmu připravenosti na pandemii vyzýváme partnery COVAXu, aby systém vylepšili, a to především úpravou následujícího: nepřijatelně dlouhá vyjednávání, příliš komplikované smlouvy, netransparentnost a nerovnoměrná právní zodpovědnost. Toto vše potřebuje rychlé řešení. Koncept tohoto mechanismu vítáme, v současné podobě však neplní svůj účel a hlavně neslouží těm lidem, kteří na něj spoléhali,“ uzavírá Chateau.