Logistikovy zápisky z pásma Gazy: V nemocnici dnes panuje chmurná nálada

Stavební inženýr Zdeněk Müller pracuje pro Lékaře bez hranic jako logistik. Na svou sedmou misi se vypravil do palestinského pásma Gazy. Zde je úryvek z jeho tamních zápisků:

Květen 2019

Sedím s ostatními kolegy ve sklepě našeho domku a čekáme, až se situace venku trošku uklidní. Už včera večer nám hlásili, že Izrael zabil dva členy Hamásu poté, co někdo střílel na izraelské vojáky u plotu, který odděluje Izrael od Gazy. Očekávali jsme tedy vyostření bezpečnostní situace. V devět ráno začaly z pásma Gazy létat rakety směrem na Izrael. Nakonec byly odpáleny stovky raket.

Za dne rakety na obloze skoro ani nevidíte, zanechávají za sebou pouze tenkou bílou stopu, podobně jako proudová letadla. Když je zasáhne systém protiraketové obrany, raketa vybuchne a promění se v malý bílý mráček. Teprve po několika vteřinách dorazí ohlušující rána a všechna okna v domě se rozechvějí.

Během těchto eskalací Izrael Gazu bombarduje, no a právě jedno takové bombardování se děje teď. Vše sledujeme na několika kanálech a jsme v kontaktu s našimi spolupracovníky na obou stranách konfliktu. Obě strany mají naše GPS souřadnice, aby nás nezasáhly, a pro jistotu je na střeše naší základny i nemocnic, kde působíme, namalováno velké logo Lékařů bez hranic.

Čeká nás asi perná noc.

Později…

Následující den pokračuje těžké bombardování a nálety. Lékaři bez hranic pozastavují veškeré své aktivity a plánují evakuaci části týmu. Pásmo Gazy však není v tu chvíli možné opustit. Situace se konečně uklidňuje o den později a my se můžeme postupně vrátit k našim obvyklým povinnostem.

Ráno se při cestě do nemocnice s vedoucím týmu zdravotních sester Josém nestačíme divit, že lidé se opět věnují svým povinnostem, obchodníci otvírají krámky a vozkové pohání své oslíky. Zkrátka jen další běžný den v Gaze.

V nemocnici Al Awda však panuje velmi pochmurná nálada. Dům jednoho hlídače byl během bombardování přímo zasažen a bohužel v něm zahynul on i jeho manželka a syn. Ředitel tedy plánuje smuteční obřad a další záležitosti. Vyjadřuju všem upřímnou soustrast a pak se pouštím do mapování vodovodního systému nemocnice, který je potřeba opravit a vylepšit.

Od odsolovací stanice umístěné na bývalé střeše budovy nemocnice postupuji po jednotlivých trubkách, abych věděl, kam která vede a co napájí. Problém je, že trubka občas mizí pod hromadou písku nebo někam do podlahy či do stěny, takže je celkem náročné se v nich vyznat.

Demineralizovaná voda se používá zpravidla pro speciální biomedicínské vybavení (autokláv, speciální myčka na sterilizaci chirurgických nástrojů apod.), ale v nemocnici Al Awda ji nyní používají také na pití. Voda z běžných kohoutků je totiž mírně slaná. Spotřeba demineralizované vody je v nemocnici tedy značně vysoká. Protože není pro lidské tělo optimální a navíc ji není úplně snadné ani levné vyrobit, je nutno systém upravit tak, aby se pro pití a běžnou potřebu používala pouze obyčejná chlorovaná voda.

Se značným úsilím se mi celou síť daří zmapovat a teď už přesně víme, které rameno je potřeba zrušit či přepojit, aby do správných kohoutků tekla správná voda.

Následující dny se nesou ve znamení detailního projektování vylepšení naší sterilizační jednotky, provádění průzkumu technického stavu druhého a třetího patra nemocnice či statického posudku potřebného k úpravě jiné nemocnice Lékařů bez hranic, a to ve městě Chán Júnis.

Devastující poranění, které vyžadují opakované operace

Popisuju hlavně projektování a stavební práce, ale to vše samozřejmě přímo souvisí s tím, co v pásmu Gazy Lékaři bez hranic dělají. Léčíme obrovský počet lidí, které zasáhla střelbou izraelská armáda během protestů. Ty se konají každý pátek od loňského března, lidé v nich požadují návrat do svých domovů v současném Izraeli, které museli v minulosti opustit. Protestují také proti blokádě Gazy. Přičemž izraelská strana protesty nekompromisně potlačila.

Izraelská armáda celkem od loňského března zastřelila přes 190 lidí a dalších více než sedm tisíc zranila. Množství zraněných a charakter poranění je nad síly místního zdravotnického systému.

Řada zraněných má například od střelby vážně poraněné nohy, které vyžadují opakované operace a dlouhou rehabilitaci. Další mají komplikované fraktury, které zpravidla neohrožují jejich život, ale vzhledem ke zdejším podmínkám hrozí vážné komplikace a v krajním případě i amputace končetin. Někteří zranění během následné léčby končí v naší nemocnici.

Náš projekt se skládá z několika částí. V chirurgické lékaři dávají pacientům dohromady poškozené kosti a tkáně. Na lůžkovém oddělení, kde jsou pacienti většinou v izolaci kvůli infekčnímu onemocnění kostí (osteomyelitis), se pomocí různých antibiotik snažíme infekci vyléčit. A na ambulantním oddělení se pomocí fyzioterapie snažíme pacientům zkvalitnit jejich život s berlemi či na invalidním vozíku.

V budoucnu se počítá s rozšířením projektu o rekonstruktivní chirurgii, což vyžaduje velmi přísné sterilní podmínky a další náležitosti. Proto jsem tady, abych pomocí rekonstrukce části nemocnice zvýšil kvalitu operačních sálů, sterilizační jednotky a dalších komponent nemocnice.