Mapování a postřiky pomáhají snížit výskyt malárie v Burundi

Burunďany kromě dalších chorob sužuje malárie. Jen loni se v Burundi, s populací o něco málo větší, než má Česká republika, vyskytlo téměř 5 milionů případů této nemoci. Pomáháme zastavit šíření malárie, i díky mapování se v provincii Ruyigi podařilo snížit její výskyt.

V současnosti pomáháme v Burundi v boji proti malárii a při epidemiích. V roce 2019 významně narostl počet pacientů s malárií. Mezi lednem a prosincem bylo zaznamenáno téměř devět milionů nemocných.

Jedním z nejvíce zasažených míst byl okres Kinyinya v provincii Ruyigi na východě země. V červnu 2019 jsme začali bezplatně léčit malárii ve 14 zdravotních centrech a dvou nemocnicích. I když léčba pomáhala zachraňovat pacientům životy, neřešila příčinu problému.

Bylo načase se zamyslet, jak drobným komárům zabránit v přenášení nemoci na značnou část populace. V září toho samého roku jsme pomohli ministerstvu zdravotnictví s prvním kolem tzv. vnitřního postřiku domácností (anglicky indoor residual spraying – IRS). Jednotlivé domy se postříkají insekticidy, které komáry zabíjejí. Za jeden měsíc jsme provedli postřik 59 731 domů, a tím ochránili téměř 287 000 obyvatel na dobu až devíti měsíců.

První kolo

„Aby byl postřik účinný, musí se opakovat. V tomto případě se domy v oblasti budou stříkat každý rok po dobu tří let,“ vysvětluje Jean-Pierre Weza, koordinátor geografických informačních systémů (GIS) projektu. Opakované postřiky obnovují ochranu domovů a snižují počet komárů, kteří přenášejí malárii mezi místními obyvateli.

Dobrovolníci Missing Maps pomohli vzdáleně mapovat a aktualizovat budovy na základě nedávných satelitních snímků. Díky tomu vznikla základní mapa pro 1. kolo postřiků na podzim roku 2019. Jakmile byla data dostupná na OpenStreetMap, naši experti v GIS i internetových a komunikačních technologiích (ICT) je nahráli do mobilních telefonů a do počítačů, aby mohli naplánovat sběr dalších dat.

Nahrávání dat z Missing Maps mapathonů do mobilních telefonů.

Druhé kolo

Druhé kolo vnitřního postřiku domů jsme mohli zvládnout jen za pomoci místních úřadů a obyvatel. Bylo potřeba zajistit dostatek lidí pro samotný postřik i spolupráci obyvatel, aby nás pustili k sobě domů a respektovali hygienická opatření proti šíření covidu-19.

Během globální pandemie je pro mezinárodní organizace těžké pořádat školení jako obvykle, takže i pro nás byl oříšek najít způsob, jak bezpečně proškolit více než 1 000 lidí během přípravné fáze projektu. Naštěstí se více než 80 % terénních pracovníků zapojilo do prvního kola, takže výcvik pro to druhé jsme zvládli za tři týdny.

Celkem jsme vyslali 468 lidí s postřikovači a 330 komunitních zdravotníků do okolních kopců, aby připravili a provedli postřik. Téměř 100 místních zaměstnanců jsme zaškolili ve sbírání dat v mobilních aplikacích s použitím OpenStreetMap, včetně dat o budovách získaných na Missing Maps mapathonu. Během postřikování vedoucí týmů aktualizovali informace v mobilních mapovacích aplikacích. Sledoval se tak průběh celé akce. Na konci vše dával dohromady expert.

Co vidí vedoucí týmu na obrazovce mobilu: Černé tečky jsou domy, kde proběhl postřik. Žluté teprve čekají na postřik. Červené jsou nepřístupné, nebo odmítli postřik.

Museli jsme se přizpůsobit pandemii – začali jsme se zpožděním i kvůli komplikacím s přicestováním mezinárodních pracovníků, zatímco jiné organizace podobné aktivity v roce 2020 úplně zrušily. Kromě toho věci komplikovalo slabé internetové připojení v jedné ze tří komun, dostupnost některých domácností a málo času na dokončení ještě před obdobím dešťů.

Do některých domácností se dá těžko dostat i na kole a usedlosti ve vzdálenějších oblastech jsou rozmístěné daleko od sebe. Vybavení k postřiku je přitom relativně těžké a objemné. Před postřikem se vše musí vynést z domu a s tím by obyvatelé nesouhlasili, kdyby pršelo.

Navíc jsme měli laťku nastavenou vysoko z 1. kola, kdy jsme dosáhli velmi dobrého pokrytí. Jean-Pierre Weza výzvu komentoval slovy: „Pokud jsme loni dosáhli 96 %, (...), letos musíme být ještě lepší.“ Mimo to jsme se snažili o vysokou kvalitu a postřik prováděli podle doporučení našeho oddělení pro vodu a sanitaci

MAPUJTE S NÁMI

Další Missing Maps mapathon se koná 23. 3 2021.

Ponaučení

Podle Jean-Pierra Wezy bylo lepší začínat s postřikem ve vzdálených oblastech a postupně mířit blíž k základně. Když pršelo, dostat se někam po nezpevněných silnicích byla náročné, takže týmy se raději vydaly do bližších lokací. Další ponaučení: ověřovat si pokrytí domácností nejen ze záznamů mobilních telefonů a počítačů napříč organizací, ale i s místní komunitou, například zavolat starostovi vesnice.

Ačkoliv druhé kolo postřikování zahrnovalo nové domy, podařilo se dosáhnout vyššího pokrytí než v prvním kole. Ochránili jsme 311 500 lidí ve třech komunách, což odpovídá 97 % celkové populace, a provedli postřik v 98 % domácností. Po intervenci v roce 2019 se počet nemocných malárií v oblasti snížil o 85 %. Díky tomu nás obvykle místní lidé rádi viděli. Dobré výsledky vedly i k zájmu Národního programu proti malárii převzít od nás zkušenosti a osvědčené postupy.

Zkušenosti tedy ukazují, že je možné dosáhnout požadovaného vysokého pokrytí. Vyžaduje to ale mnoho lidí, komplexní plánování a logistiku, včetně každoročního školení a víceleté realizace s využitím geografických informačních systémů.

Postřik domu proti malárii.