Naše zdraví závisí na stavu planety

Glasgow/Praha – 8. listopadu 2021

• Lékaři bez hranic působí už půlstoletí během těch největších krizí — ozbrojených konfliktů, přírodních katastrof, epidemií — a jsou nevyhnutelně svědky toho, jak mohou klimatické a environmentální změny ovlivnit ty nejzranitelnější populace.
• Konkrétně jde například o nárůst pacientů s malárií, horečkou dengue nebo cholerou v důsledku změny období dešťů a teplot; rostoucí počet případů zoonóz, tedy infekcí přenášených ze zvířat na člověka; častější výkyvy počasí, jako jsou cyklony, hurikány nebo sucha, která pak mohou vést k podvýživě.
• Organizace se proto aktivně účastní COP26, klimatické konference OSN v Glasgow, a v čísle vědeckého časopisu Lancet věnovanému klimatu a zdraví sdílí své zkušenosti z terénu.

„Týmy Lékařů bez hranic tvoří zdravotníci a humanitární pracovnicí, nikoliv klimatologové. Jsme však už léta u toho, jak klimatické změny prohlubují zdravotní a humanitární krize v různých kontextech, kde pracujeme. A máme povinnost mluvit o tom, co vidíme,“ říká Carol Devine, vedoucí environmentálního programu Lékařů bez hranic.

Somálsko: změna klimatu, nestabilita a podvýživa

Konflikt trvající více než dvě desetiletí, politická nestabilita a extrémní klimatické podmínky stojí za jednou z nejdelších humanitárních krizí na světě. Somálsko sužují intenzivní a časté záplavy, ale také velká sucha nebo nálety pouštních sarančat. To vše se podepsalo na nedostatku potravin a zkomplikovalo živobytí tamních lidí.

Nejmarkantněji se změna klimatu projevuje v podobě dětské podvýživy. Pokud se klima bude dále měnit tak, jak se předpokládá, může dojít ke snížení produkce potravin a k poklesu nutriční hodnoty některých obilovin, což by riziko podvýživy jen zvýšilo.

Lékaři bez hranic proto v zemi vedou program, který má akutní podvýživě během neúrody předcházet. Provádějí screening a poskytují ambulantní péči, řeší také kritický nedostatek vody. „Více lidí se stěhuje za zdroji potravin
a vody, přestože stále hrozí riziko nákazy covidem-19 a v některých oblastech se šíří spalničky. Komunity pastevců hlásí, že jejich skot umírá žízní,“ popisuje Mohamed Ahmed, projektový koordinátor Lékařů bez hranic ve státě Jubaland.

Honduras: Klimatická pohroma zničila zdravotnictví

Když se koncem roku 2020 Střední Amerikou prohnaly hurikány Eta a Jóta, více než 120 zdravotnických center v Hondurasu bylo poškozeno, nebo zcela zničeno — některá doslova zmizela v bahně. Dva miliony lidí zůstaly bez lékařské péče či s velmi omezeným přístupem k ní.

Již před příchodem hurikánů bylo ale tamní zdravotnictví pod tlakem. Nemocnice neměly kam umístit všechny pacienty s covidem-19, navíc vypukla nákaza horečkou dengue přenášenou komáry rezistentními na insekticidy. V letech 2018 a 2019 tam týmy zdravotníků bojovaly s největší epidemií této nemoci za posledních 50 let.

Lékaři bez hranic proto implementovali různé postupy — tzv. vektorovou kontrolu (metoda s cílem omezit nebo vymýtit jistý druh hmyzu) a systém monitoringu, který pomáhal předcházet vypuknutí epidemie horečky dengue a vyhnout se přetížení nemocnic.

Pákistán: zdravotní péče poháněná solárními panely

Ve čtyřech okresech regionu Balúčistán v Pákistánu Lékaři bez hranic podporují zdravotnická zařízení, která každý rok poskytují péči více než 12 tisícům matek a zhruba 10 tisícům dětí trpících podvýživou. Časté výpadky elektřiny a intenzivnější vedro během léta komplikují udržování teploty v nemocnicích na snesitelné míře. Zvlášť, když teploměr může ukázat i padesát stupňů Celsia.

Organizace proto v těchto zařízeních nainstalovala solární panely. Doplněny o rozvodnou síť nebo generátor, tyto systémy zajišťují nepřetržitou dodávku energie pro osvětlení, klimatizaci a větráky, čerpání vody i chlazení. Navíc za rok takto předejdou až 50 tisícům kilogramů emisí.