Palestinská území: Přetížené nemocnice a prodlevy v očkování proti covidu-19

• Palestinská území od února znovu zasáhla další vlna covidu-19. Aktuálně s ním v nemocnicích bojuje přes 20 tisíc lidí.
• Je to další rána pro již tak nestabilní zdravotnictví. Personál má potíže s poskytováním adekvátní péče pacientům, jejichž počet prudce stoupá.
• Vlády Izraele i Palestiny by měly okamžitě zasáhnout. Zpomalit šíření covidu-19 by mělo být jejich nejvyšší prioritou.

„Zaznamenáváme teď nejvyšší počet nakažených osob od počátku pandemie,“ říká lékař jednotky intenzivní péře (JIP) Juan Pablo Nahuel Sánchez, který je součástí týmu Lékařů bez hranic. „V hebronské nemocnici Dura máme aktuálně hospitalizovaných 71 pacientů. Je to hlavní a také jediné zařízení specializované na covid-19 na jihu Západního břehu Jordánu. Celkem 27 z těchto pacientů je na JIP. Nemocnice již své kapacity dávno naplnila. Přesto přijímá další pacienty. Není tady dostatek místa, lůžek ani personálu, který by pacientům v kritickém stavu pomohl. Lidé tady umírají.“

Na Západním břehu Jordánu byl právě Hebron jedním z nejvíce zasažených guvernorátů. Zmíněnou nemocnici podporují Lékaři bez hranic. Školí tamní personál, pečují o pacienty a zvyšují povědomí o nemoci covid-19 v palestinských komunitách, aby zajistili zpomalení šíření viru a poskytli potřebné konzultace pro pacienty i jejich blízké. „Dramaticky také stouplo procento nakažených mezi mladými lidmi. Jeden ze tří pacientů přijatých do nemocnice Dura je ve věku 25 až 64 let. Dřív ale bylo nejvíce těch, kteří již věkovou hranici 64 let překročili,“ dodává Juan Pablo.

Šíření britské varianty viru

Přibližně u 75 % testovaných na Západním břehu Jordánu se prokázala britská varianta viru B117. Výsledky přinesla analýza palestinského ministerstva zdravotnictví. Tato varianta je velmi pravděpodobně o 50 % nakažlivější než předešlé kmeny viru. Studie nedávno ukázaly, že lidé s ní mohou mít o 40 až 60 % větší pravděpodobnost těžkého průběhu nemoci. V takových případech je nutné zvýšit úroveň kyslíku pomocí ventilátorů. Zvyšuje se i riziko úmrtí. Na okupovaných palestinských územích jsou i další varianty covidu-19. Zapotřebí je nyní intenzivní testování, abychom porozuměli, do jaké míry jsou tyto varianty ve společnosti rozšířené.

Ve městě Náblus, na severu Západního břehu Jordánu, je situace podobně znepokojující. Nemocnice, kterou provozuje Palestinská společnost červeného půlměsíce, funguje již nad své kapacity. Nyní předělává svou plicní jednotku na oddělení pro pacienty s covidem-19.

„Děláme, co můžeme, abychom jich co nejvíce zachránili,“ říká Marius Sanciuc, zdravotní bratr Lékařů bez hranic, který v této nemocnici školí zdravotnický personál. „Tou největší výzvou je pro nás to, že personál má omezené zkušenosti s péčí o těžce nemocné pacienty nebo o ty s covidem-19.“ Jednoduché úkony jako použití pronační polohy – uložení pacienta na břicho, při kterém se mu lépe dýchá – byly náročné. „Pokuste si představit obracení pacienta, který má spoustu nitrožilních kanyl, které jsou zavedené do břicha a zad. Je to těžký úkon, který provádí až 5 lidí. Není ale nemožný,“ dodává.

Co se týče Pásma Gazy, počet pacientů s covidem-19 v únoru poklesl. V polovině března ale opět začal růst. Zdravotnictví v Gaze je už tak ochromené kvůli desetiletím izraelské okupace a dlouhotrvajícím ekonomickým bariérám. Lékaři bez hranic, kteří na místě působí, se obávají další vlny onemocnění.

Prodlevy v očkování

Zatímco se nemoc šíří napříč Západním pobřežím Jordánu a Pásmem Gazy, Palestinci nejsou chráněni. „Obáváme se prodlev a pomalého startu očkovací kampaně,“ vysvětluje Ely Sok, vedoucí mise Lékařů bez hranic na palestinských územích. „Na jedné straně máme Izrael, který se díky velké dostupnosti vakcín přibližuje kolektivní imunitě a nemá žádný záměr významně přispět k míře proočkovanosti v Palestině. Na straně druhé je ale těžké od palestinských představitelů obdržet jasné informace o očkovací strategii. Pro zdravotníky v první linii a rizikové skupiny lidí je zatím očkování proti tomuto onemocnění v nedohlednu,“ uzavírá Sok.

Do poloviny března byly na Západním pobřeží Jordánu a v Gaze naočkovány pouze 2 % Palestinců. To je ve světle nynějších událostí třetí vlny pandemie až děsivě nízké číslo.

Lékaři bez hranic působí v Palestině od roku 1989. Během pandemie covidu-19 podpořili zdravotnickou infrastrukturu školením místního personálu, darováním léků, paliva, osobních ochranných prostředků a jiného zdravotnického materiálu. A to konkrétně do nemocnic ve městech Hebron a Náblus, do oblasti Západního pobřeží Jordánu a do pásma Gazy. Na Západním pobřeží Jordánu také organizace spustila projekt linky podpory. Skrze ni na dálku poskytuje konzultace jednak pacientům a jejich rodinám, ale také zdravotnickému personálu a komukoliv v první linii. Lékaři bez hranic se rovněž věnují zdravotnické osvětě ohledně covidu-19 a poskytování psychologické péče zasaženým komunitám.