Pašeráci nechali stovky Rohingů napospas moři

MSF - Running man

Sto Rohingů zaplatilo na cestě za bezpečím a svobodou životem. Daniella Ritzau-Reid, vedoucí komunikace Lékařů bez hranic v Bangladéši, popisuje nedávný případ skupiny rohingských uprchlíků, kteří se stali oběťmi pašeráků. 

Asi 500 lidí se pokusilo dostat z uprchlických táborů v Bangladéši do Malajsie. Pašeráci je naložili jako lidský náklad do dřevěné rybářské lodi a během dvouměsíční plavby je bili a nechali hladovět. 

Všichni na palubě byli etničtí Rohingové z Myanmaru. Většině bylo mezi 12 a 20 lety, ale našli byste mezi nimi i malé děti. Loď nedostala povolení k vylodění v Malajsii a okolo 400 přeživších nakonec 15. dubna 2020 zachránila bangladéšská pobřežní stráž.

Amina*, čtrnáctiletá rohingská dívka z malého města v západním Myanmaru, popisuje, jaké bylo dva měsíce sedět na palubě pod žhnoucím sluncem se stovkami dalších lidí. „Museli jsme sedět takhle,“ říká a přitahuje si kolena k hrudi. „Lidem otékaly nohy a nemohli s nimi hýbat. Někteří zemřeli. Pašeráci jejich těla hodili do moře. Moře nás unášelo a každý den někdo umřel. Je to jako by nás dostali z pekla.“

Uprchlíci uvádí, že při sebemenší provokaci je zbili a že dostávali jen minimum jídla a vody. „Bylo hrozné horko a neměli jsme žádné jídlo ani vodu,“ říká Amina. „Dávali nám jen jednu hrst dálu (pozn. luštěninové omáčky) a jeden šálek vody denně.“ Další přeživší popisují, že často byli bez jídla a vody po celé dny. Mnoho lidí mělo takovou žízeň, že se ze zoufalství uchýlilo k pití mořské vody.

Všichni věřili, že míří za lepšími zítřky

Každý den umírali lidé, říkají přeživší. Odhadují, že asi 100 lidí zemřelo na palubě nebo je pašeráci hodili do moře. Nikdo nezná přesné číslo.

Všichni pasažéři na lodi věřili, že míří za lepšími zítřky a vyhlídkami pro sebe i své rodiny, včetně práce a manželství. Stovky tisíc Rohingů totiž strádají v přeplněných uprchlických táborech v Bangladéši. Do svých domovů v Myanmaru se nemohou vrátit kvůli perzekuci a násilí. 

Přeživší popisují, jak jejich rodiny daly dohromady úspory, aby pašerákům zaplatily obrovské částky. Poté, co připluli do malajských vod, pašeráci je donutili zavolat jejich rodinám v Bangladéši a říct, že bezpečně dorazili, a požádat o poslání peněz za převoz. 

Loď ale nedostala povolení přistát v Malajsii ani kdekoliv jinde. Nakonec otočila a vyrazila zpět k Bangladéši. Několik dní před dosažením bangladéšských břehů většina pašeráků loď opustila a nechala za sebou hladovějící uprchlíky.

K bangladéšské pobřežní stráži se dostaly zprávy o tom, že se ve vodách na jihu země pohybuje nikým neřízené plavidlo, a tak se vydala zachránit zbývajících asi 400 přeživších. Momentálně se jim dostává potřebné péče a zůstanou 14 dní v karanténě, než se vrátí ke svým rodinám.

Hodně z nich bylo jen stěží na živu

Vyslali jsme lékaře a psychology, aby zachráněným pomohli. „Mnozí se nemohli sami postavit ani chodit,“ říká Hanadi Katerji, zdravotní sestra Lékařů bez hranic a vedoucí lékařského týmu. „Byli jen samá kost a kůže. Hodně z nich bylo jen stěží naživu.“

Naši lékaři stabilizovali ty, kteří byli akutně nemocní, a do nemocnic provozovaných Lékaři bez hranic převezli pět lidí trpících podvýživou se závažnými komplikacemi a dalšími onemocněními. Psychologové poskytli přeživším konzultace.

„Byli hrozně podvyživení, dehydratovaní a očividně toho na ně bylo moc,“ popisuje Katerji. „Někteří měli takový pohled, nikdy na něj nezapomenu: vypadali tak vystrašení. Někteří muži utrpěli docela vážná zranění, která se nehojila, pravděpodobně kvůli podvýživě. Mnoho z nich mělo na těle jizvy; uváděli, že je posádka lodi bila.“

„Většinou byli vystresovaní a opravdu traumatizovaní, vyděšení, nejistí. Truchlili nad zemřelými členy rodiny. Byly tam děti, které ztratily své rodiče,“ dodává Katerji.

Zemřete, kamkoliv půjdete

Myanmar odepírá rohingské menšině občanství. Celá desetiletí Rohingové v zemi zažívají pronásledování a zneužívání. V roce 2017 cílené násilí ze strany myanmarské armády přinutilo uprchnout více než 700 000 lidí do sousedního Bangladéše. Ani téměř po třech letech není žádné řešení situace v dohlednu.

„Posádka lodi nám řekla: ,Všude jste uprchlíci‘,“ vzpomíná Amina. „V Myanmaru jste uprchlíci, v Bangladéši jste uprchlíci, na lodi i v Malajsii vás považují za uprchlíky. Zemřete, kamkoli půjdete.“

Podle informací, které máme k dispozici, se na moři pohybují tři další lodě s více než 1 000 lidí na palubě.

 

*Jméno bylo změněno.