Darujte pomoc
Svazijsko: Program boje s HIV a TBC slaví úspěchy
Ve Svazijsku je 26 % populace nakaženo virem HIV, což je nejvíce na celém světě. Země se také potýká s epidemií tuberkulózy, která je mezi HIV pozitivními lidmi hlavní příčinou úmrtí. Její léčba je ale stále obtížnější kvůli kritickému rozšíření rezistentních forem nemoci. 80 % Svazijců nakažených TBC je zároveň HIV pozitivních. Lékaři bez hranic od roku 2008 podporují svazijské ministerstvo zdravotnictví v boji s dvojitou epidemií TBC a HIV pomocí decentralizace integrované péče o HIV/TBC pacienty v regionu Shiselweni.
Přístup ke zdravotní péči je v této oblasti nejobtížnější z celé země. Po 5 letech práce zde 22 klinik nabízí integrovanou péči více než 17.000 HIV pozitivních pacientů a 10.500 pacientům s tuberkulózou.
>> Zpráva ke stažení zde <<
[anglicky, 1,8 MB]
Lékaři bez hranic provedli retrospektivní analýzu výsledků svého projektu. Zpráva Making a difference: Decentralisation of HIV/TB Care in Shiselweni Region of Swaziland (Opravdová změna: Decentralizace péče o pacienty s HIV/TBC ve svazijském regionu Shiselweni) popisuje jeho vývoj v období 2008-2013.
Výsledky projektu shrnuje Elias Pavlopolous, který právě končící vedoucí mise Lékařů bez hranic ve Svazijsku.
Co vlastně znamená „decentralizace integrované péče o pacienty s HIV/TBC“ a proč byla tak důležitá jako cíl projektu?
Tento program přibližuje péči lidem co nejblíže k jejich bydlišti. Přesunuli jsme ji z nemocnic přímo do klinik primární péče. Svazijsko je země s omezenými zdroji. Nejlepší, co tu bylo možné udělat, bylo převedení úkolů na poradce nebo expertní pacienty (kteří sami žijí s HIV/AIDS nebo TBC). To pomáhá snížit extrémní zátěž zdravotních sester. Zasažené populace díky programu lépe přijímají zdravotní služby a také se snižuje stigmatizace problému, která je jednou z hlavních překážek v přístupu k péči. Zlepšila se tak sebeúcta nakažených lidí i jejich pozice v komunitě.
Decentralizace péče a převádění úkolů je nutné kombinovat s potřebnými opatřeními pro kontrolu infekce v klinikách. I laboratorní služby musí být blíže pacientům, aby mohly jejich zdraví náležitě monitorovat.
Čím je projekt tak inovativní?
Máme k dispozici snáze dostupný přístroj pro měření množství viru HIV v krvi pacientů. Ten je zásadní pro určení, jak pacient reaguje na antiretrovou (ARV) léčbu a zda není rezistentní vůči lékům první linie. Přístroje měřící počet CD4 lymfocytů (které udávají sílu imunitního systému) jsou teď přenosné a mohou být použity téměř kdekoli. Tak můžeme poskytovat to, čemu říkáme „testování v místě péče o pacienta“. Můžeme ho poskytovat v zemědělských nebo odlehlých oblastech a přímo se tak dostaneme k pacientům, kteří potřebují mít přístup k veškeré potřebné péči na jednom místě.
Když vybavíme zdravotní centra laboratorními službami a přenosnými přístroji, můžeme se dostat k daleko více lidem a pečlivě je sledovat. Máme tak skutečný arzenál pro boj s HIV a TBC.
Objevení nových nástrojů pro boj s HIV poskytlo dobrou příležitost pro mezinárodní komunitu, aby posunula boj s epidemií na další úroveň – aby začala myslet na to, jak ji držet na uzdě, jak říkáme. S epidemií už dokážeme lépe bojovat. Teď je na státech a dalších aktérech, aby využily příležitosti a začaly nové nástroje efektivně používat.
Čekali jste takové výsledky?
Když Lékaři bez hranic do Shiselweni v roce 2007 dorazili, nevěděli, co čekat – epidemie měla obrovské rozměry. Jediné, co jsme mohli udělat, bylo pustit se do práce. Nikdo nepředvídal, že za 5 let bude celých 80 % pacientů dostávat ARV léčbu. Netušili jsme, jak široká bude spolupráce se svazijským ministerstvem zdravotnictví, ani jaké přinese výsledky. Spolupráce s ministerstvem a navýšení aktivit Lékařů bez hranic výrazně přispěly k dobrým výsledkům, které dnes v Shiselweni vidíme.
Na konci roku 2013 tu 83 % potřebných pacientů dostávalo ARV léčbu. Toto číslo představuje přibližně 18.000 pacientů a podle Světové zdravotnické organizace (WHO) znamená všeobecné pokrytí léčbou. I počet případů TBC se snížil. Shiselweni je z hlediska koinfekce HIV a TBC jeden z nejvíce zasažených regionů. Vyšší pokrytí léčbou HIV vedlo k prudkému snížení počtu případů TBC každý rok. V roce 2011 přibylo zhruba 2.000 nových nakažených tuberkulózou, teď jsme na 700 nových případech v Shiselweni ročně. To je obrovský pokrok.
Dalším úspěchem je to, že pacienti dodržují léčbu. Lidé se dožívají delšího věku a pokračují v léčbě po dlouhou dobu od započetí léčebného režimu. Až 88 % jich v léčbě pokračuje i po 6 měsících a 82 % po uplynutí roku. Počet těch, kdo z léčby nevypadnou, se každý den zvyšuje. V posledních 5 letech také došlo k omezení dalších oportunních infekcí.
Má Svazijsko krizi za sebou, drží už epidemii na uzdě?
Zatím ne, problém HIV/AIDS stále není za námi. Uspěli jsme ve snížení vlivu epidemie, stále je ale před námi dlouhá cesta ve snaze snížit počet nově infikovaných. V zemi v roce 2008 to bylo 2,8 %, teď jsme na 2,1 %. Je stále vysoký a ročně pořád přibývá mnoho nakažených. Je to další věc, kterou musíme dostat pod kontrolu.
Co je ještě potřeba udělat?
Začali jsme zajištěním lepšího přístupu k ARV léčbě, kterého náš projekt dosáhl v uplynulých 5 letech. Teď je nutné, abychom se epidemii postavili používáním preventivní léčby a postupů. Pořád se toho ale musí spousta udělat. V roce 2012 jsme spustili nový program prevence přenosu viru z matky na dítě – PMTCT B+. HIV pozitivní matky díky němu nastupují na ARV léčbu co nejdříve. V další fázi projektu bychom chtěli umožnit snadnou dostupnost ARV léčby pro děti a všechny HIV pozitivní dospělé.
Ukázali jsme také, že i v dalších částech země je možné zkopírovat systém psychosociální podpory. Svazijské ministerstvo zdravotnictví považuje práci, která byla vykonána ve Shiselweni, za názorný příklad kvalitní péče a má v plánu využít některé prvky programu na jiných místech.
Lékaři bez hranic působí ve Svazijskou od roku 2007. Provozují zde ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví programy léčby pacientů s HIV a tuberkulózou v regionech Shiselweni a Manzini.