Nečinnost úřadů na Kosu se mění ve špatné zacházení s lidmi
Situace na řeckém Kosu se v posledních dvou týdnech zhoršuje. Na ostrov během července dorazilo 7.000 uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů, což je dvojnásobný počet v porovnání s červnovými čísly. Na místě scházejí odpovídající přijímací zařízení a většina lidí se proto musela uchýlit do stanů ve veřejných parcích a na náměstích.
Další lidé spí pod širým nebem v okolí policejních stanic bez jakéhokoli přístupu k latrínám nebo sprchám. Uprchlíci a migranti nedostali od dubna žádné jídlo, a přestože je k dispozici spousta místa, nebylo pro ně otevřeno a uzpůsobeno žádné. Jediným přijatým řešením bylo neustále popohánět lidi na útěku z jednoho místa na druhé.
V posledních dvou dnech prováděla řecká policie zásahy, kterými chtěla lidi vyhnat z veřejných prostranství. Směřovala je na okraj města, kde nejsou žádná hygienická zařízení, přístřeší nebo alespoň místa ve stínu. Tuto iniciativu místních úřadů nedoprovázela žádná snaha zajistit nějakou přijímací infrastrukturu.
Týmy Lékařů bez hranic byly kromě toho svědky pronásledování uprchlíků a migrantů na veřejných prostranstvích. Stávalo se dokonce, že jim muži ze soukromých ochranek zakazovali sedět na veřejných lavičkách v centru města. Včera ráno byly na místním stadionu 2.000 lidí, mezi nimi mnoho rodin s dětmi. Lidé čekali hodiny ve frontách na žhavém slunci ve 32°C, aby dostali příležitost uvést své jméno policii a být registrováni. Situace se rychle vymkla kontrole. Policie nebyla schopna dav zvládnout a rozháněla jej pomocí hasicích přístrojů.
„Vývoj situace na Kosu nás hluboce znepokojuje,“ řekl Brice de le Vingne, operační ředitel Lékařů bez hranic. „Dřívější nečinnost se teď proměňuje ve špatné zacházení s lidmi. Policie začíná používat čím dál větší sílu proti těmto zranitelným skupinám, z nichž většinu na Kosu tvoří uprchlíci před válkou v Sýrii a Afghánistánu.“
„Úřady na Kosu daly jasně najevo, že nehodlají situaci těchto lidí nijak zlepšit, protože se domnívají, že je to jeden ze zásadních příčinných faktorů, kvůli nimž běženci cestu podnikají. Pravda je ale taková, že lidé prchající před válkou budou přicházet, i když se jim v tom úřady budou snažit bránit.“
Lékaři bez hranic v současnosti poskytují zdravotní péči lidem v hotelu Captain Elias. V této nepoužívané zchátralé budově bez elektřiny nacházejí útočiště stovky uprchlíků. Na místě zůstávají průměrně 10–15 dní před tím, než je řecká policie zaregistruje a než dostanou dokumenty umožňující přesun z ostrova. Většina jich navíc vůbec není dostatečně informovaná o tomto samotném procesu. Lékaři bez hranic také vysílají mobilní kliniky mezi uprchlíky v parcích a na veřejných prostranstvích, s jejichž pomocí poskytují zdravotní péči a distribuují nepotravinovou pomoc.
„Před osmi měsíci jsme poprvé vyzvali řecké úřady, aby na Dodekanéských ostrovech a zejména na Kosu zajistily vhodné a humánní přijímací podmínky. Jsme šokovaní, že Řecko ani za takovou dobu nic neudělalo,“ dodal Brice de le Vingne. „Musí se určit dostatečně velké místo, které dokáže pojmout všechny příchozí při zachování alespoň minimálních standardů. Člověk se jen diví, co víc je ještě třeba, aby se řecké úřady daly do práce, ujaly se svojí zodpovědnosti a přijaly tyto lidi humánně a důstojně.“