Hadí uštknutí

Odhaduje se, že jedovatí hadi každoročně uštknou 2,7 milionu lidí. Na následky uštknutí zemře 100 tisíc lidí a 400 tisíc si nese trvalé následky. Patří mezi ně například vředy, ztráta zraku, chronické onemocnění ledvin, srdeční choroby, mrtvice, deprese či amputace.

Hadí uštknutí nejvíce hrozí v tropických a subtropických zemích. Ohroženi jsou hlavně farmáři a obyvatelé vesnických oblastí. Nejvíce případů jsme zaznamenali ve Středoafrické republice, Jižním Súdánu, Etiopii a Jemenu.

Lékaři bez hranic bojují za lepší dostupnost efektivního a dostupného protijedu, jehož nedostatek je hlavní překážkou pro účinnou léčbu.

Následky hadího uštknutí

Rozlišujeme dva hlavní typy hadích uštknutí: suchý skus, při kterém had nevpravuje tekutiny do těla své oběti, a envenomaci, kdy had vpravuje jed do těla. U druhého typu záleží na druhu a množství vstříknutého jedu a na místě kousnutí, přičemž nejnebezpečnější je na hlavě a krku. Jed může následně zasáhnout buňky, nervy, krev či zrak. Závažnost kousnutí záleží i na váze, celkovém stavu a věku oběti, nejnebezpečnější je však dopad na děti.  

© Amanuel Sileshi

Většina hadů má svůj specifický jed. Převážnou část následků však způsobují tři hlavní jedy:

• Cytotoxický jed  
  Útočí na buňky. Způsobuje rychlý a bolestivý otok, který může vést k nekróze, což znamená, že tkáně okolo uštknutého místa nevratně odumírají. Jed může napadnout celé končetiny, obzvláště nebezpečné je, pokud natečou dýchací cesty pacienta.  
• Hematotoxický jed  
  Způsobuje prodloužené krvácení z místa, kde byl člověk uštknut, nebo z jiných zranění či z dásní a úst. Ve vážnějších případech mohou pacienti zažít spontánní krvácení, šok a křeče.  
• Neurotoxický jed
  Ovlivňuje centrální nervový systém. Může vést ke ztrátě citlivosti, nadměrnému pocení, slintání, podivné chuti v ústech doprovázené tiky ve víčkách a problémy s řečí. V těžkých případech mohou mít pacienti záchvaty, problémy s dýcháním a případně u nich může dojít k paralýze, která zapříčiní selhání dechu, protože svaly zodpovědné za dýchání přestanou pracovat.

Jedy také mohou způsobovat nízký tlak, bolest v zádech, zvracení či průjmy.

Diagnóza hadího uštknutí

První známkou uštknutí je poranění, obvykle na končetinách, ve tvaru dvou jasně rozpoznatelných ranek od zvířecích zubů.

V ideálním případě dokážou zdravotníci rozpoznat, o jaký druh hada se jednalo, a zvolí odpovídající léčbu. Určit přesný druh ale není vždy snadné. Pacientům proto ukazujeme nejrůznější obrázky hadů, aby nám pomohli určit, který z nich je uštknul.  

Léčba hadího uštknutí

Nejspolehlivější léčbou je použít protijed – sérum proti hadímu uštknutí. V některých případech to je jediná možnost, jak pacienta zachránit.

Po aplikaci protijedu je ovšem třeba daného jedince sledovat, zda nemá na protijed nepříznivou reakci.

Lékařská péče pro pacienty uštknuté hadem není v řadě postižených oblastí dostupná kvůli nedostatku efektivního a finančně dostupného protijedu, nedostatečnému proškolení zdravotníků, nedostatku ambulantních služeb a možností rychle přepravit pacienty do nemocnice a nedůvěře lidí v protijed, což zapříčinily nekvalitní protijedy, které se na trhu vyskytují.

Z těchto důvodů zařadila Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 2017 hadí uštknutí na seznam opomíjených tropických nemocí.

Co dělají Lékaři bez hranic?

Lékaři bez hranic každoročně ošetří více než 7 000 případů hadího uštknutí. U poloviny z nich jsme museli použít protijed. Lékaři bez hranic také připravili pilotní projekt, který využívá technologii umělé inteligence, jež pomáhá lékařským týmům při identifikaci druhů hadů. Důležité je totiž zjistit, zda se jednalo o jedovatého, či nejedovatého hada kvůli výběru vhodných protijedů pro léčbu.