Podvýživa

Původ podvýživy

Podvýživu způsobuje především nedostatek základních živin, minerálů a vitamínů. Příčinou přitom vždy nemusí být pouze nedostatečné množství potravy, ale také její nevyhovující pestrost či kvalita. Podvýživu může zapříčinit i onemocnění trávicího traktu, akutní zdravotní problémy či dlouhodobé nemoci, při kterých dochází k nechutenství či změnám metabolismu.  

Podvýživa nejvíce ohrožuje děti. Kritický věk je od šesti měsíců, kdy matky začínají mateřské mléko doplňovat další stravou, do 24 měsíců. Nicméně ohroženy jsou také děti do pěti let, dospívající, těhotné a kojící ženy, starší lidé a chronicky nemocní.

Mateřské mléko je jediná strava, kterou dítě v prvních šesti měsících života potřebuje. Poté už ale samotné kojení nestačí. Strava v této fázi vývoje musí poskytovat správnou kombinaci kvalitních bílkovin, tuků a sacharidů, vitamínů a minerálů. Té je v některých částech světa obtížné dosáhnout. Například v Sahelu, tedy v části  severní Afriky táhnoucí se od západu k východu přes území Mauritánie, Senegalu, Mali, Burkiny Faso, Nigeru, Čadu, Súdánu a Eritreje, Africkém rohu a v částech jižní Asie je výrazný nedostatek vysoce výživné stravy, jako je mléko, maso a ryby.

Strava má významný vliv na fyzický a psychický vývoj malých dětí. Podvyživené děti mladší pěti let mají výrazně oslabený imunitní systém a jsou méně odolné vůči běžným dětským nemocem. Proto může podvyživené dítě zemřít i v důsledku běžného nachlazení nebo průjmu.

Příznaky podvýživy

Úbytek váhy, nejběžnější známka podvýživy, může být také provázen nedostatkem síly a energie a neschopností vykonávat rutinní činnosti. V souvislosti s podvýživou se často rozvine anémie neboli chudokrevnost, a kvůli ní i nedostatek energie a dušnost.

U dětí mohou příznaky podvýživy zahrnovat neschopnost soustředění, zvýšenou podrážděnost a nízký vzrůst. V případech vážné akutní podvýživy se mohou vyskytnout i otoky břicha a nohou a změny v pigmentaci kůže. 

Diagnostika podvýživy

Podvýživa se obvykle diagnostikuje porovnáním standardní váhy a výšky v rámci dané populace nebo změřením obvodu paže dítěte takzvaným MUAC páskem neboli mid-upper-arm-circumference. Tyto pásky pomohou komukoli, i nezdravotníkům, snadno a rychle identifikovat ohrožené děti díky snadno pochopitelné barevné škále.

Pokud jsou nedostatky ve výživě trvalé, děti přestanou růst a mají na svůj věk nízkou výšku. Tento stav je diagnostikován jako chronická podvýživa.

Pokud trpí úbytkem váhy nebo takzvaným chřadnutím, nízkou váhou vzhledem ke své výšce, hovoříme o akutní podvýživě. Ta nastane, pokud tělo začne spotřebovávat vlastní tkáně, aby získalo potřebné živiny. V případě akutní vážné formy podvýživy se můžeme u dětí setkat se stavem zvaným „kwashiorkor“, vážným nedostatkem bílkovin, který se projevuje mimo jiné nafouklým břichem, otoky těla a změnami v pigmentaci kůže.

Léčba podvýživy

Jako efektivní způsob léčby podvýživy podáváme terapeutickou výživu připravenou k okamžité konzumaci, která je známá pod zkratkou RUTF (Ready-to-Use Therapeutic Foods). Terapeutická výživa obsahuje všechny živiny, které dítě pro svůj vývoj potřebuje, pomáhá zvrátit jejich nedostatek a zvýšit váhu. Není nutné ji připravovat s vodou, což eliminuje další nebezpečí infekce znečištěnou vodou.

Díky svému balení může být terapeutická výživa použita v různých podmínkách a dlouhodobě skladována. Pokud pacient netrpí závažnými komplikacemi, terapeutická výživa mu také umožňuje léčit se doma.

Tam, kde hrozí vznik závažné podvýživy, rozdáváme doplňkovou terapeutickou výživu ohroženým dětem preventivně. Je to například v období mezi sklizněmi či při silných deštích.  

V roce 2022 jsme léčili 438 100 dětí kvůli podvýživě.