Spavá nemoc

Dlouhodobě se daří počet nakažených snižovat, a to především díky kontrole přenašečů nemoci. Za posledních 20 let klesl počet nových případů o 97 %. Nemoc je však velmi náročné diagnostikovat i léčit.

Původ nemoci

Podle Světové zdravotnické organizace způsobuje zhruba 92 % případů spavé nemoci parazit Trypanosoma brucei gambiense, který se vyskytuje v západní a střední Africe. Na východě a jihu je původcem parazit Trypanosoma brucei rhodesiense.  

Paraziti se do lidského těla dostávají prostřednictvím infikovaných much tse-tse, které se množí v teplých a vlhkých oblastech. Obývají rozlehlé savany subsaharské Afriky a často přicházejí do kontaktu s lidmi, dobytkem a divoce žijící faunou. Ti všichni jsou hostiteli a přenašeči parazitů způsobujících spavou nemoc.

Příznaky spavé nemoci

První fáze spavé nemoci se projevuje obecnými příznaky: horečkou, bolestí hlavy, slabostí, podrážděnou kůží či bolestí v kloubech. Nedojde-li k léčbě, napadne parazit centrální nervovou soustavu nakaženého člověka a nemoc přejde do druhé fáze.

Druhé stadium má už specifické příznaky: zmatenost, násilné chování nebo křeče. Podle dalšího symptomu získala choroba jméno – nemocní často nejsou schopni normálně spát v noci, zato ve dne je spánek přemáhá.

Diagnostika spavé nemoci

Před vypuknutím druhého stadia se spavá nemoc obtížně diagnostikuje, protože se projevuje jen obecnými příznaky. Po objevení parazita je nutné provést bolestivou lumbální punkci kvůli vyšetření mozkomíšního moku. Z tohoto vyšetření lze určit aktuální stadium choroby. 

Léčba spavé nemoci

Donedávna byl pro léčbu spavé nemoci potřeba lék, který dokáže překonávat takzvanou hematoencefalickou bariéru chránící mozek. Světová zdravotnická organizace doporučovala kombinaci nifurtimoxu a eflornithinu (NECT). Tato kombinace je mnohem bezpečnější než lék jménem melarsoprol, který se k léčbě spavé nemoci používal dříve. Melarsoprol pochází z roku 1949 a ti, kdo ho užívali, ho často popisovali jako „oheň v žilách“. Na komplikace v důsledku použití tohoto toxického léku umíral zhruba každý dvacátý člověk.  

V listopadu 2018 byla v Evropě schválena nová léčba fexinidazolem. Jedná se o první lék na spavou nemoc, který se podává pouze perorálně. Léčba trvá jen deset dní, pacienti a pacientky při ní berou jednu pilulku denně a nemusí trávit čas ve zdravotnických zařízeních. Lék je účinný v obou fázích onemocnění.

Pro boj se spavou nemocí je kromě samotné léčby klíčová hlavně prevence, například kontrola přenašečů nemoci. Rozsáhlá plošná vyšetření nicméně vyžadují značné lidské i materiální zdroje.