Organizace Greenpeace, Lékaři bez hranic a Amnesty International se spojily, aby kampaní „Slovník budoucnosti“ upozornily na široké spektrum dopadů změny klimatu. Vedle ohrožených ekosystémů zapříčiňuje krize i vzrůstající počet podvyživených lidí, rychlejší šíření nemocí jako třeba malárie, boje o zbytky úrodné půdy či sílící migraci.
Hlavním pilířem kampaně je web slovnikbudoucnosti.cz, kde vtipné a satirické novotvary vykreslují, jak by mohla vypadat naše slovní zásoba, pokud se situace nebude efektivně řešit. Jedním z novotvarů je například suchprchlík, tedy člověk, který musel v důsledku klimatických změn opustit svou zemi. I když je tento smyšlený termín nadsázkou, podle odhadu odborníků by se v příštích 30 letech mohla na světě pohybovat až 1 miliarda klimatických migrantů.
Tomu nasvědčuje i to, že se rok 2023 zapsal jako rekordní v historii měření. Evropa je na tom globálně, co se rychlosti oteplování týče, nejhůře. Ani Česku se nevede nejlépe, oproti světovému průměru se otepluje až dvakrát rychleji.
Extrémní počasí je čím dál častější a intenzivnější. Evropská agentura pro životní prostředí ve své první studii o klimatických rizicích zjistila, že Evropa není připravená na dopady změny klimatu. Tato krize ohrožuje evropskou energetickou a potravinovou bezpečnost, infrastrukturu, vodní zdroje, finanční stabilitu, zdraví lidí i lidská práva. Evropa čelí také stále silnějším klimatickým rizikům, včetně vln veder a dlouhotrvajícího sucha, silných srážek, které vedou k povodním, záplavám a zvyšování hladiny moří.
Hořké plody klimatických změn bohužel sklízí především ti, kteří za jejich růst mohou nejméně. Mezi země s nejzranitelnějším životním prostředím patří většina subsaharských zemí v čele s Čadem a Středoafrickou republikou, některé blízkovýchodní země jako Afghánistán, Sýrie či Pákistán, nebo latinskoamerické státy Honduras či Venezuela. Tyto země sužuje vedle klimatických změn i chudoba, násilí, politická nestabilita, nedostatek lékařské péče a v některých případech i ozbrojené konflikty.
Zdravé a stabilní životní prostředí je také zásadní pro to, aby všem lidem bylo umožněno uplatňovat jejich základní lidská práva. Změny klimatu omezují například naše právo na důstojný život, přístup ke zdravotní péči či dostupnost pitné vody a bydlení.
Byť příčiny mnoha výše zmíněných jevů jsou mnohem komplexnější, je zjevné, že změny životního prostředí významně přispívají k šíření nemocí a násilí v nejchudších zemích i ke globální migraci.
I když se zdá, že se vše děje daleko, důsledky klimatické krize nevyhnutelně ovlivňují životy nás všech. Otevřená debata, ke které má satirická kampaň motivovat, je prvním krokem. „Mluvte o tom, ať s tím můžeme něco udělat,“ vyzývají organizace.
Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR: „Extrémní počasí je jedným z hlavních znaků klimatické krize. Pokračující těžba a spalování fosilních paliv - uhlí, ropy a plynu - velkými fosilními korporacemi, dělají extrémy počasí častější a intenzivnější. Proto rozsah, v jakém budeme čelit dopadům klimatické krize, bude záviset na tom, jak rychle se nám podaří snížit globální emise skleníkových plynů a jak rychle a účinně dokážeme na změny připravit naši společnost. Pro udržení stabilního klimatu a předvídatelného počasí musíme co nejrychleji fosilní paliva nahradit obnovitelnými zdroji energie, energetickými úsporami a taky snižováním nadspotřeby energií a materiálů. Mluvme o tom! Pro začátek konverzace můžou pomoct i vtipné novotvary slov, které jsme vytvořili ve společné kampani.”
Sylva Horáková, ředitelka Lékařů bez hranic ČR: „Klimatická krize je i krizí humanitární. V praxi vidíme, jak intenzivnější a nepředvídatelnější projevy počasí negativně ovlivňují životy a zdraví lidí. Narůstá počet podvyživených lidí (nejčastěji dětí), kteří nemají dostatek jídla kvůli častějším a dlouhodobějším obdobím sucha nebo naopak neobvykle velkým záplavám. Extrémní projevy počasí vedou ke zvýšenému výskytu nemocí, jako je horečka dengue, zika či cholera. Malárie trápí obyvatele v oblastech, kde se dříve nevyskytovala. Klimatická změna je proto vedle ozbrojených konfliktů, chudoby, ekonomické a politické nestability či chybějící zdravotnické infrastruktury jednou z dalších příčin humanitárních krizí.“
David Chytil, specialista advocacy v Amnesty International ČR: „Již není pochyb o tom, že klimatická krize je hrozbou pro lidská práva. Projevy změny klimatu čím dál tím víc zasahují do životů lidí po celém světě. Zhoršení klimatu ovlivňuje právo na život, zdraví a další lidská práva a má o to vyšší dopad na ženy, dívky, starší osoby a další zranitelné skupiny. Změnu klimatu jako krizi lidských práv uznalo mezinárodní společenství i řada soudů po celém světě, včetně Evropského soudu pro lidská práva. Pohled na změnu klimatu optikou lidských práv ukazuje na naléhavost a význam celoplanetární krize pro život každého z nás i celých komunit. Na mrtvé planetě bude mnohem těžší i chránit lidská práva.”
Darujte pomoc
