Blog

Dlouhá cesta k uzdravení

5 důvodů, proč se zajímat o Súdán

I Lékaři bez hranic mají hranice. Jednou z nich je ochrana zdravotnických zařízení a civilistů

Školení místního personálu zlepšuje život všem

Kde je lékařská péče, tam je naděje

Některé věci nám chybí, ale odhodlání ne

Rok války v Pásmu Gazy: přes nebezpečí i nedostatek zásob dál ošetřujeme pacienty

Jsem matka, která přišla o své děti

Jedna z nejnebezpečnějších zemí, kde žena může porodit dítě

Americký sen není takový, jaký si ho lidé představují

Súdán: Svědectví z bunkru

Jsem starý a brzy umřu. Přeji si vydechnout naposledy v Myanmaru

Přežili jsme, mnoho příbuzných i sousedů ale bylo zavražděno

Sbírají listí, aby se najedli

Dovezli nám ji na pokraji smrti

Kdybych věděla, že ohrozím život svůj i životy svých dětí, nikdy bych se na cestu nevydala

Tati, prosím tě, neumírej

Třináctého dne otevřela oči

Ukrajina: podruhé vysídlený a znovu na cestě

Mariupol: život pod bombami. Jak dlouho ještě?

Asifa a Samira

„K nám se dostanou jen ti, co mají štěstí.“ Afghánistán bojuje s podvýživou

Modlitba na jednotce intenzivní péče

Záchrana dvou životů v Jižním Súdánu

Pořád byla šance ji zachránit

Rachot, bunkr a strach: jak jsem v Afghánistánu sloužila v nemocnici na frontové linii

Žije: Předčasně narozené miminko vyhrálo boj se smrtí

Práce v afghánském Kundúzu? Snažíte se dělat všechno, aby to nějak klapalo

Súdán: Mapování uprchlických táborů

Budeme mluvit s Tálibánem? Proč ne, mluvili jsme s ním vždy.

Střelné rány, kodrcavé cesty a netopýři v posteli

Láska s tuberkulózou

Nečekaný porod

Jak řešit hygienu během menstruace v humanitárních krizích?

Súdán: Pomáháme, i když to nikoho nezajímá

To, co se nyní děje v Gaze, se nedá srovnat ani s druhou intifádou

Hlad a sucho na Madagaskaru

Jak jsem přežil válku a vysídlení

Hořkosladké chvíle mojí práce porodní asistentky v pandemii

Násilí v Mosambiku: „Lidé se vrhali do vody a už se z ní nevynořili“